Slovník reálného socialismu - písmena E,F,G

Dalších 17 vtipů z doby reálného socialismu v ČSSR, vzájemně si odporující Gottwaldovy citáty, výklad takových pojmů jako například Emigrace, Fronta, Gottwald nebo Gulag. Dnes písmena E,F,G. Slovník reálného socialismu vychází na blogu pravidelně vždy v úterý a pátek ráno. Části, které Vám případně unikly naleznete všechny na blogu autora.

E

 Ekonomická reforma

Občasná snaha vedení strany a vlády o nápravu některých problémů vytvořených aplikací socialistických principů. Vzhledem k tomu, že problémy se směly řešit pouze v rámci socialistického systému a při respektování vedoucí úlohy KSČ, neměla žádná z reforem praktickou naději na úspěch.

 Lidová tvorba

•  Lidé mají dobrou náladu, co to znamená? „To znamená, že ekonomická reforma ještě neskončila.“

•  Letenskou plání na vojenské přehlídce projíždí bojová technika a pochodují vojáci. Na samotném konci jde za raketovými nosiči mužík v ošuntělém tesilovém obleku. Brežněv stojící na tribuně s Husákem se jej s překvapením ptá: „Co to má znamenat? Kdo to je na tom konci?“ „To je naše nejlepší tajná zbraň proti americkým imperialistům – český ekonom!“ odpovídá Husák.

•  Baví se spolu dva psi:
  "Tak co, jak ta ekonomická reforma působí na tvůj život a životní úroveň?"
  "Ani se neptej, nestojí to za nic. Už mi zkrátili řetěz."
  "To není špatné, alespoň nemusíš běhat tak okolo."
  "No, ale žrádlo nechali na původním místě."

 Elektrifikace

Lenin vytyčil elektrifikaci Ruska jako jeden z hlavních cílů revoluce. Na základě své úvahy také vytvořil rovnici Elektrifikace plus Sovětská moc rovná se Komunismus. Tyto Leninovy ideje ukazují, jak rozdílné byly podmínky, za nichž myšlenky komunismu vypracovával a podmínky, za nichž byl do ČSR komunismus importován. Přesto byl Sovětský Svaz propagován jako náš vzor.

 Lidová tvorba:

•  Lenin měl pravdu, že socialismus je éra elektřiny. Do práce chodíš s odporem, na plat se čeká s napětím a vedení se dotknout nemůžeš.

 Elitářství

Výraz nedůvěry KSČ ke vzdělání a příslušníkům inteligence, kteří byli považování za elitáře, tzn. lidí, u kterých se předpokládalo, že se povyšují nad dělníky i rolníky a že jsou potenciálními rozvraceči socialismu.

 Emigrace, Emigranti

V době reálného socialismu pejorativní označení pro odchod do zahraničí a všechny ty, kteří tak učinili. Obvykle bylo toto označení ještě používáno ve vazbě „nelegální emigrace“. Nelegálním emigrantem se však stával prakticky každý emigrant, neboť legální emigrace nebyla od počátku padesátých let prakticky možná. Systém zaznamenal dvě základní vlny emigrace – poúnorovou a posrpnovou. Do první patřili lidé, kteří odešli do zahraničí po převratu v Únoru 1948 a do druhé pak ti, kteří odešli po okupaci v srpnu 1968. Po roce 1948 nějakou dobu trvalo, než byly hranice neprodyšně uzavřeny (viz též kopečkáři) a po okupaci v roce 1968 bylo možné až do podzimu roku 1969 relativně jednoduše cestovat na Západ.

 Emigrovalo se však vždy, jakmile k tomu lidé dostali nebo si vytvořili příležitost. Počet emigrantů v poúnorové vlně je odhadován na 50 – 60 000 osob, v posrpnové vlně to pak podle různých údajů bylo až 200-250 000. Problém byl zesílen tím, že emigrovala ta část populace, která měla šanci se v zahraničí lépe uchytit, tzn. různí odborníci, lékaři atd. Proto byl počátkem sedmdesátých let v ČSSR nedostatek lékařů a dalších odborníků.

 Lidová tvorba:

• 
   Husák plave v rybníku a ze shora se mu směje sluníčko: „Dělej co dělej, ale večer budu na západě.“

•  Dotaz na Rádio Jerevan: „Je návrat z Měsíce opravdu tak obtížný?“ Odpověď: „V principu není. Technicky je problém již vyřešen, nyní ale zbývá dořešit otázku jak naše kosmonauty donutit k návratu zpět do SSSR.!“

•  Stojí chlápek na Václavském náměstí a vykřikuje: „Za pět tisíc letenky do New Yorku! Za pět tisíc letenky do New Yorku!“ Zastaví se u něho pán a ptá se: „To je i zpáteční, prosím vás?“ Chlápek se na něj ani nepodívá a pokračuje: „Za pět tisíc do New Yorku, blbce neberem, za pět tisíc do New Yorku“!¨

•  Všude dobře, tak co tady?

•  Jaký je rozdíl mezi Českou filharmonií a Pražským kvartetem? Česká filharmonie se stává Pražským kvartetem vždy po turné v západních zemích.

•  Mezinárodní rychlík vjíždí do jedné ruské vesnice, průvodčí naběhnou, odeženou všechny cestující od oken a okna zatemní černými závěsy. Po průjezdu vesnicí okna zase odtemní. Nikomu to nepřipadá divné, jen jeden cizinec se ptá průvodčího, co to jako mělo znamenat. „No víte, asi před deseti roky tento rychlík pro poruchu musel zastavit v této vesničce. V té době šlo jedno místní děvče vykonat potřebu do kukuřice a z vlaku ji při tom uviděl jeden Američan. Okamžitě se do ní zamiloval, z vlaku vystoupil, oženil se s ní a vzal si ji do Ameriky.” „To je teda opravdu romantický příběh, ale jak to souvisí se zatemňováním oken?” „No, od té doby každý den, kdy projíždí tento rychlík, v té kukuřici vykonává potřebu celá vesnice!”

•  Leonida Brežněva na státní návštěvě ve Francii provázejí po Paříži. Krásy Elysejského paláce si prohlíží s kamennou tváří, na poklady Louvru nereaguje. Vedou ho k Vítěznému oblouku a nic, ani špetka zájmu. Nakonec přijíždí průvod k Eiffelovce. A Brežněv se se zájmem diví: "Poslyšte, vždyť Paříž má 9 miliónů obyvatel, to vám opravdu stačí jedna strážní věž?"
  

Engels, Fridrich (Bedřích)

Žil 1820-1895. Byl filantropistickým kapitalistou, který své zisky z textilní továrny věnoval na tvorbu a propagaci marxistické filosofie. S Karlem Marxem byl osobní přítel. Společně vytvořili základní dokument marxistické filosofie – Komunistický manifest. Engels také založil Svaz Komunistů a napsal řadu teoretických knih podporujících myšlenku socialismu a komunismu.

F

 Filmový týdeník

Asi desetiminutový filmový průřez událostmi předchozího týdne promítaný vždy před hlavním filmem ve všech biografech. Filmové týdeníky byly silně využívané k politické propagandě.

 Lidová tvorba:

• 
   Novotného proslov na sjezdu KSČ byl zaznamenán na filmu pro filmový týdeník. Novotnému někdo donese, že v kině Svět lidé hned po jeho projevu vstávají a tleskají. Chce si to užít a tak se už po začátku filmového týdeníku vplíží do druhé řady, se zalíbením se dívá na svůj projev a pak ještě radostněji poslouchá, jak mu všichni tleskají. Najednou dostane pohlavek a člověk vedle něj mu říká: „Tleskej ty vole, nebo nám to kino zavřou!“.

 Fluktuant

V médiích pejorativní označení lidí s vlažným přístupem k pracovní morálce v reálném socialismu nebo též někdy lidí systému nepohodlných. Viz též pracovní povinnost.

 Fronta

V socialistickém obchodě trvalý fenomén vznikající jako výsledek kvantitativních i strukturálních rozdílů mezi nabídkou a poptávkou. Řada druhů zboží byla nedostatková trvale (zejména dovážené zboží) a jiné druhy pak často (vejce, máslo, tuky, oleje, knihy, dámské hygienické potřeby, náhradní díly do automobilů atd. atd.).

 Fronty byly normální před masnami, mlékárnami, ve čtvrtek (dodací den) před knihkupectvími a vůbec všude, kde se zrovna prodávalo nedostatkové zboží.

 Lidová tvorba:

•  V době již vybudovaného komunismu se vnučka ptá babičky: „A babi, co to prosím Tě, co byly ty fronty?“ „To ještě za socialismu bylo nějakého zboží jen málo a tak třeba na maso lidé čekali před obchodem v zástupu, kterému se říkalo fronta, už je ti to jasné?“ „Ano babi, už tomu rozumím. Jen prosím tě, co to je to maso?“.

•  Ve vlaku z Brna do Prahy jedou dva chlapíci a ten jeden se druhého ptá, kam jede. „Jedu do Prahy koupit maso.“ „ A proč vystupujete už teď v Kolíně?“ „Tady končí fronta.“ Odpovídá mu ten druhý a vystupuje z vlaku.

•  Polská vláda dala příkaz, aby v každém uzenářství byl za výlohou vystaven jeden buřt. Víte proč? No aby lidé nestáli před těmito obchody frontu na kachlíčky.

 Fučík Julius

Rozporuplná postava komunistického novináře, který byl dáván jako vzor čestného hrdiny. Jeho integrita byla však mezi lidmi zpochybňována s tím, že měl údajně nadstandardně dobré vztahy se svým vyšetřovatelem z Gestapa a i jeho role v podzemním komunistickém hnutí za 2. Světové války se zdála mít trhliny. 

Fučík se ve dvacátých letech vypravil také do SSSR a z této cesty pak vznikla jeho knížka s názvem „V zemi, kde zítra znamená včera“.

G

 Gagarin Jurij

První kosmonaut světa, kterého vyslal na oběžnou dráhu dne 12.4. 1961 SSSR. Zahynul později jako zkušební letec sovětského vojenského letectva.

 Kolovala řada pověstí o tom, že ve skutečnosti zahynul ve vesmíru, protože se jeho kosmická stanice nebyla schopna vrátit zpět na zem. Tyto pověsti se však nepotvrdily.

 Lidová tvorba : 

• Otázka na Rádio Jerevan:         „Je pravda, že kosmonaut Gagarin vyhrál v loterii automobil?“ Odpověď: „Ano, máte naprosto pravdu. Nebyl to ale kosmonaut Gagarin, nýbrž učitel Afanasij Krivošejov a nevyhrál automobil, ale ukradli mu kolo.“

 Generální (první) tajemník KSČ

Původně „první tajemník“, od roku 1971 pak generální tajemník KSČ byl nejvyšším funkcionářem KSČ a většinou též také prezidentem republiky. 

Je zajímavé se podívat na tuto funkci trochu historicky: 1945 – 51: Rudolf Slánský – generální tajemník KSČ, 51 – 53: Gottwald – předseda KSČ, 53 – 68: Novotný – první tajemník, 68 – 69: Dubček – první tajemník, 69 – 71: Husák – první tajemník, 71 – 87: Husák – generální tajemník, 87 - 89 :Jakeš, 89: Urbánek:  oba generální tajemníci. Pak krátce Adamec: předseda.

 Glasnost

Politika otevřenosti, větší informovanosti, svobody slova, větší demokracie v rámci systému reálného socialismu v SSSR zaváděná do života od poloviny osmdesátých letech Gorbačevem. Vzhledem k roli, jakou SSSR hrál, se však logicky glasnost začala rozšiřovat i do ostatních zemí socialistického tábora. Glasnost byla propagována společně s Perestrojkou.

 Vedení strany a vlády v ČSSR se zejména Glasnosti obávalo a ve druhé polovině osmdesátých let se snažilo najít svou, „československou cestu k socialismu“. To ale nemělo naději na dlouhodobější úspěch, protože socialismus byl v ČSSR udržován do té doby při životě represivním systémem s vydatnou pomocí SSSR. Jakmile SSSR svou podporu zrušil, byl konec socialistického realismu v ČSSR už spíše jen otázkou času.

 Gorbačov, Michal Sergejevič

Narodil se v roce 1931. Jeho politická kariéra byla velmi strmá a tak se v roce 1980 dostal do vybrané skupinky členů politbyra ÚV KSSS. Podařilo se mu zúčastnit se hodně zahraničních cest, což mu umožnilo udělat si do velké míry nezávislé politické a ekonomické názory. Po smrti Černěnka v roce 1985 byl zvolen generálním tajemníkem ÚV KSSS. Jeho první velkou výzvou byla havárie Černobylu, kdy silně kritizoval zodpovědné hodnostáře za to, že o havárii včas a plně nikoho neinformovali. Postupně pak zaváděl reformy podobné Leninově Nové ekonomické politice (NEP), kdy byla podporovaná osobní iniciativa a soukromé hospodaření. Spolu s tím šla politika „Glasnosti“ (otevřenosti) a Perestrojky (ekonomické reformy). Při jednáních s americkým prezidentem Reaganem (Ženeva, Reykjavík, Malta) se podařilo prakticky ukončit studenou válku. Gorbačov také odmítl podporovat jednotlivé komunistické vlády v satelitních zemích (Země Socialistického Tábora - ZST) a v podstatě je nechal jejich osudu, což vedlo v roce 1989 ke kolapsu celé Socialistické světové soustavy, zboření Berlínské zdi a následně spojení Německé demokratické a Německé spolkové republiky ve Spolkovou republiku Německo v roce 1990. Jeho odsouzení invaze armád Varšavské smlouvy do ČSSR , bylo pro československou stranu a vládu vražedné, neboť její „legalita“ se opírala především právě o invazi z roku 1968.

 Změny, ke kterým došlo za Gorbačova vedly k rozpadu SSSR v prosinci 1991 i když on sám tak velké změny rozhodně neplánoval. Vývoj prostě opět (stejně jako v ČSSR v roce 1968) ukázal, že v době reálného socialismu nebylo možné demokracii jen trochu zvětšovat nebo jen částečně uvolňovat svobodu. Jakmile se skulina v systému objevila, nebylo možné další vývoj zadržet. To zpětně potvrdilo, že i Pražské jaro by bývalo pravděpodobně vedlo ke konci reálného socialismu v ČSSR. Invaze vojsk Varšavské smlouvy měla proto z pohledu SSSR a Brežněva svou logiku, protože jinak bylo ohroženo přežití reálného socialismu ve všech zemích ZST.

 Citáty:

• V nebezpečí je ten, kdo nereaguje na běh událostí.
• Polopravda je horší než lež.
• Demokracie bez veřejné informovanosti neexistuje a existovat nemůže.

 Gottwald, Klement

Žil v letech 1896-1953. Vyučil se jako truhlář, dezertoval z rakousko-uherské armády, se svými politickými souvěrci (z nichž většinu nechal později popravit) se dostal do vedení KSČ a tuto podřídil Moskvě. Byl poslancem v parlamentu ČSR, v roce 1939 utekl do Moskvy a zde podporoval až do června 1941 (útok Německa na SSSR) pakt Hitlera a Stalina, pak začal vytvářet protiněmeckou frontu a získal pro ni i Beneše. Po válce byl mimo šéfování KSČ i předsedou vlády a od června 1948 pak prezidentem. Beneše a jeho vládu chytře přelstil a dosáhl tak v únoru  1948 poměrně klidného převzetí moci. Beneše pak ještě použil k podepsání nové ústavy a zákonů umožňujících plné převzetí moci komunistickou stranou. Zahájil politické procesy a stal tak zodpovědný za smrt a věznění mnoha lidí včetně svých nejbližších spolupracovníků. Za jeho vlády byly také na návrh jeho zetě, ministra národní obrany Alexeje Čepičky, zavedeny Pomocné technické prapory (PTP), jimiž prošly desítky tisíc lidí. Zemřel v březnu 1953 po návratu z pohřbu Stalina. Jeho smrt byla údajně způsobena jeho progresivní paralýzou (syfilis) a závislostí na alkoholu, o těchto jeho nemocech se ale nesmělo mluvit. Kolovaly i pověsti, že byl v Moskvě otráven.

 Lidová tvorba:

 Klement Gottwald umře a přijde do pekla. Lucifer mu dá trest stát 1000 let po kolena ve vařícím oleji. Gottwald se smutně šourá ke svému přidělenému místu v nádrži s horkým olejem a v tu chvíli zahlédne Hitlera, že tam stojí jen po kotníky. Zeptá se tedy Lucifera, proč Hitler dostal tak málo, když zabil mnohem víc lidí než on. Lucifer se otočí a rozkřikne se na Hitlera – „Ty zrůdo, že sis zase vylezl Leninovi na ramena!“

 „Pošta prý musela stáhnout z oběhu známky s Gottwaldem.“ „A prosím tě, proč?“ „Protože lidi prej nevěděli, na kterou stranu mají plivnout.“

 Citáty:

•  Do Moskvy se jezdíme radit, jak vám, kapitalistům zakroutit krky. (třicátá léta)
• Právě jsem se vrátil z Hradu ….. pan prezident demisi přijal. (únor 1948)
• Kdo bude strašit tím, že chceme budovat kolchozy, patří k rozvratníkům a záškodníkům (28. února 1948).
• Říkal jsem Stalinovi výslovně, že o kolchozech nebudeme mluvit, že je budeme dělat (23. února 1949)
• Kdo nejde s námi, jde proti nám
• Církev je nutné neutralizovat a dostat ji do svých rukou tak, aby sloužila našemu režimu

Gottwaldov

Název města Zlín v letech 1949 – 1989.

Gottwaldova stanice

Název stanice metra Vyšehrad až do roku 1990.

 Gulagy

Pracovní „nápravné“  tábory v odlehlých částech SSSR, zejména na Sibiři. Prošlo jimi kolem 10-20 milionů lidí. První Gulagy byly vytvořeny již za vlády Lenina v roce 1919. Masově se jejich počet i počet jejich obyvatel zvyšoval za vlády Stalina. Největší počet vězňů Gulagy pak zaznamenaly na přelomu čtyřicátých a padesátých let, kdy v nich mimo sovětské občany byli vězněni i občané některých poražených zemí (Maďarsko, Německo atd.).

 Lidová tvorba :

• 
   "V této cele sedí naše pýcha," říká ředitel věznice parlamentní komisi pro lidská práva. Když k nám přišel poprvé, učil se číst a psát. Předtím byl úplně negramotný. A nyní tady sedí za falšování celních dokladů a bankovních převodů. Co nevidět se u nás vyučí na presidenta!"