Slovník reálného socialismu - písmena H, CH

Vtipy, vysvětlení dobových výrazů. Dnes například Hlas Amerika, Hněv lidu, Chruščov a mnoho dalších. Slovník vychází každé úterý a sobotu brzy ráno. Části, které Vám utekly, najdete na blogu autora.

H

Havíř

Často používané budovatelské označení horníka. 

V médiích byla práce havířů často oslavována, představitelé strany a vlády si občas nasazovali havířské helmy s kahany a nechávali se fotit obklopeni černým prachem zaprášenými, ale usměvavými havíři. Obvykle bylo pod obrázky ještě zmíněno, že tito havíři splnili plán nad 100 procent.

 Hesla

Míněna byla obvykle radostné a optimistické myšlenky pracujících mas.

 Hesla byla prezentovaná skandováním nebo nošením potištěných transparentů v průvodech. Hesla se také „provolávala“. Viz též budovatelská hesla.

 Hlasování

Hlasovalo se o něčem prakticky na každé schůzi. Hlasování bylo vždy veřejné, takže by bylo vidět, kdyby někdo hlasoval jinak, než se očekávalo. Hlasování obvykle vedlo k jednomyslné podpoře předloženého návrhu. Viz též Volby a Jednomyslnost.

 Hlas Ameriky

Jeden z hlavních zdrojů svobodných informací vysílaných rádiem v českém jazyce na naše území z Německé Spolkové Republiky (Západní Německo).

 Hlas Ameriky byl také konzervativnější než Svobodná Evropa a nerozebíral tak kriticky aktuální politickou a ekonomickou situaci v ČSSR. Jednalo se o vysílání vlády USA a tak nebylo obvykle rušené jako např. Svobodná Evropa.  Viz též BBC a šuškanda a šeptanda

 Hmotná a kulturní spotřeba společnosti

Zvyšování „hmotné a kulturní spotřeby“ společnosti bylo označováno za hlavní cíl socialistické společnosti, strany a vlády i tvůrčí činnosti všeho lidu. Viz též Základní potřeby, Nadstavba.

 Lidová tvorba:

• Do SSSR má přijet na návštěvu prezident USA. Četa uklízečů pod dohledem druhého tajemníka ÚV KSSS gruntuje přistávací dráhu na letišti Šeremetěvo. Tajemník se zastaví u Váni zametajícího spadané listí a říká mu: „Váňo, budeš zastupovat pracující inteligenci při setkání s americkým prezidentem. Když se tě bude ptát, co máš za zaměstnání, řekneš, že jsi bezpečnostní technik přistávací dráhy. Pak se tě asi bude ptát, kolik za to bereš a ty mu řekneš, že deset tisíc rublů. Asi ho bude ještě zajímat, co si za svůj plat můžeš koupit. Odpovíš, že nejnovější model českého motocyklu Jawa. Je to jasné?“ Americký prezident přiletí, vystoupí a hned po uvítání si všimne Váni, jde k němu a ptá se ho: „Hello, a jaké tvůj džob?“ „Já jsem bezpečnostní technik přistávací dráhy!“Very well! A co za takovou důležitou práce bereš měsíčně?„Deset tisíc rublů“!„Oh, good! A co si tak za to můžeš třeba koupit? „Třeba nejnovější model českého motocyklu Jawa. No, ale nejsem pitomej a tak když si ještě sto rublíků přidám, tak si můžu koupit ušanku a flašku vodky!“

 Hněv lidu

Hněv lidu se projevoval prostřednictvím různých prohlášení, výzev, odsouzení a kritiky publikovaných v médiích a podepsaných neznámými jednotlivci nebo pracovními kolektivy.

 Představitelé strany a vlády pak, v deklarované snaze reagovat na hněv lidu, přijímalo různá nepopulární opatření nebo odsuzovalo jednotlivce a své činy legalizovalo právě odvolávkami na „hněv lidu“. Při neexistenci svobodných médií, veřejných průzkumů, internetu atd., nebylo samozřejmě možné nikdy ověřit, kolik lidí a zda dobrovolně vůbec nějací lidé cosi odsuzují nebo si přejí či nepřejí.

Hnutí

Pozitivní výraz obvykle používaný pro aktivity podporující boj dělnické třídy.

Byly používány například následující vazby: mládežnické hnutí, dělnické hnutí, „pokrokové hnutí“ atd.

Hodnocení

V době reálného socialismu byl každý jednotlivec průběžně hodnocen a posuzován. Hodnocení bylo obvykle obsahem posudků, které se psaly na členy i nečleny strany, na zaměstnance, na studenty, na školáky, na každého v pravidelných (obvykle ročních) intervalech nebo když tito něco závažnějšího potřebovali. Hodnocení pak byla vkládána do kádrových materiálů, na jejichž základě byli lidé povyšováni či ponižováni, přijímání či propouštěni, chválení či hanobeni atd. Velkým pomocníkem pro vypracování hodnocení byly jednak „dotazníky“, které bylo třeba často vyplňovat a pak názory hodnotitelů.

Holubice míru

Často zmiňovaný, vystřihovaný, nalepovaný, kreslený a jinak umělecky ztvárňovaný a adorovaný symbol míru. Během „májových svátků“ (1., 5., a 9. květen), byly holubice míru dobrovolně povinně vylepovány do oken bytů. Tento zvyk byl zvláště populární v padesátých a šedesátých letech.

Horník

Povolání, které bylo zcela na vrcholu hierarchie pojmu dělnická třída. Být horníkem prezentoval socialistický režim jako nejvyšší metu. Tato byla podporována různými hesly jako např. „Jsem horník a kdo je víc?“ Ideologicky populárnější byl z nějakého důvodu pro tuto profesi ale název havíř.

 Hospodářská politika KSČ

Termín používaný pro soubor ekonomických principů socialismu promíšený s přáními a sliby, kam by se měla socialistická společnost v budoucnosti dostat. Hospodářská politika KSČ se většinu času soustředila na řešení problémů vzniklých fungováním systému reálného socialismu.

 Hraniční průvodka

Malý růžový papírek, který musel až do roku 1968 vyplnit každý cestovatel před překročením hranic – prý pro statistické účely. Po zavedení papírových výjezdních doložek v roce 1969 nebyly již hraniční průvodky vyžadovány.

 Hráz socialismu

Hrází socialismu bylo více. Jednalo se o cosi, co mělo ochránit socialismus před útokem nepřátelských sil zvenčí. Za hráz socialismu byly tak v médiích podle potřeby označovány například Západočeský kraj nebo také ČSLA (Československá Lidová Armáda) či Varšavská smlouva.

 Hrdina socialistické práce

Jednalo se o vysoké státní vyznamenání udělované zvláště výkonným nebo zvláště dobře politicky zapsaným pracovníkům a funkcionářům, zejména z kategorie dělnických kádrů. Mezi lidmi však takováto vyznamenání neměla žádný respekt a uznání.

 Lidová tvorba:

 Po té, co jsem dostal titul „Hrdina socialistické práce“, jsem začal pochybovat o svých schopnostech.

 Hromadné zbrojení

Označení „zbraně hromadného ničení“ pak zahrnoval jaderné, vodíkové a další podobné zbraně v tomto případě prakticky bez ideologického zabarvení.

 Hromadně však podle médií zbrojily výlučně kapitalistické, imperialistické země. Země socialistické soustavy musely jen odpovídající měrou „reagovat“, aby se mohly ubránit případné kapitalistické agresi.

 Husák, Gustáv

Žil 1913-1991. Do KSČ vstoupil v roce 1933 a od té doby byl jejím aktivním členem. Na konci čtyřicátých let se pak dostal do stranické a vládní špičky na Slovensku. V roce 1951 byl však ve zinscenovaném procesu obviněn z buržoazního nacionalismu a v roce 1954 odsouzen na doživotí. Před trestem smrti jej zachránila úmrtí Stalina a Gottwalda v roce1953. Antonín Novotný jej pak rehabilitoval a Husák se vrátil zpět do politiky, kde v roce 1968 dostal příležitost tím, že se jako člen československé „delegace“ (unesená část vedení strany a vlády) v Moskvě choval „pragmaticky“ (zrádně) a zalíbil se Brežněvovi, který si jej vybral jako svého oblíbence (loutku). To mu v dubnu 1969 vyneslo místo na špici KSČ, v roce 1975 pak ještě navíc funkci prezidenta. Husák byl dirigentem normalizace a konsolidace v ČSSR a tak i hlavním kolaborantem s okupačními mocnostmi. Na rozdíl od bývalého protektorátního prezidenta Háchy svou funkci plnil mnohem aktivněji a k podstatně větší spokojenosti okupantů než tak činil Hácha. V roce 1987 byl Husák pro zhoršující se zdraví nahrazen ve vedení strany Miloušem Jakešem, avšak prezidentem zůstal až do sametové revoluce v roce 1989, kdy byl vystřídán Václavem Havlem.

 Lidová tvorba:

•  Husák jde kolem hezké vilky a neodolá a Pepíčkovi, který stojí u branky a říká mu: „Já jsem ten, komu vděčíš za to, že žiješ v tak hezkém domku se zahradou a že jezdíš v tak hezkém autě, co vám stojí v garáži“. „Maminko, maminko, strýc Kurt z Mnichova je tady.“ Křičí Pepíček celý šťastný.

•  Husák je prý hrozně veselý člověk, sbírá anekdoty o sobě – i s těmi, kdo je vykládají.

•  Husák s Husákovou jdou po Václaváku a kolem jde slečna v minisukni. Gustáv se po ní se zájmem podívá, Husáková to vidí a tak mu hned dá facku. V tu chvíli přiskočí slečna a vrazí mu facku taky. Husáková se na ní oboří a ona: „Promiňte, já myslela, že už to začalo“.

•  Jaký byl rozdíl mezi Husákem v padesátých letech a v osmdesátých letech? „Velmi malý – jen jeden háček, v padesátých letech byl v cele a v osmdesátých v čele.“

•  Setká se Husák s Brežněvem a ten se ho ptá: "Gusto, jak jste na tom s obilím?"
  "Překročili jsme plán o 8 procent."
  "Výborně, tak pošlete do Rumunska 50 vagónů. A co brambory?"
  "Taky překročený plán."
  "To je dobře, Polákům dáte 100 vagónů. A co houby?"
  "Joj, letos velká bída," přiznává Husák.
  "Neboj se, hned zítra Ti posílám 100 000 kozáků i s rodinami."

•  Tři význačné osobnosti slovenského života? .
  Ĺudovít Štúr - vytvořil spisovný jazyk,
  Jozef Tiso - založil Slovenský štát,
  Gustáv Husák - připojil k němu Čechy a Moravu.

•  Jednoho dne Gustáv Husák vyjde ven z pražského hradu, začne se toulat po okolí a sbírá přitom kameny, zkoumá je a pak je ukládá do brašny. Dělá to několik hodin, až jeho asistent začne mít obavy o jeho duševní stav a zavolá do Moskvy, aby se zeptal, co by se v takovém případě mělo dělat. "Ó ne, už zase," povzdychne si Brežněv, "už zase se nám prohodily linky do Prahy a na měsíční Lunochod.

• Soudruh generální tajemník G.Husák napsal za svůj život rozsáhlé souvislé literární dílo. Jedná se o pětidílný životopisný celek:

1. O hudbě: "Z basy do čela"
2. O sportu: "Jak jsem doběhl dělnickou třídu"
3. O lásce: "Tři polibky od Brežněva"
4. O zemědělství: "Jak jsem zvoral republiku"
5. O medicíně: "Jak jsem voperoval srdce Evropy do zadku Sovětskému Svazu

•  Největší prezident byl Gustáv Husák. Zadek měl na Hradě, ruce s měšcem na Slovensku a nohy připoutané v Kremlu.

 Husákovo ticho

Lidový název pro podzemní tunel před bývalým ÚVKSČ, nyní Ministerstvem dopravy. Generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustavu Husákovi údajně vadil hluk ze silnice před budovou sídla strany a tak byl na jeho přání vybudován tunel, který hluk v něm projíždějících vozidel zcela utlumil.

 Husákovy děti

Husák prosadil na počátku sedmdesátých let podstatné zvýšení dětských přídavků. Důvodem byl klesající počet obyvatel způsobený nízkou porodností a vysokou emigrací v letech 1968-69. Politika přídavků a dalších zvýhodnění (mateřská dovolená atd.) vedla k ohromnému nárůstu porodnosti, na kterou však nebyla připravená infrastruktura (školky, školy, lékaři, bydlení atd.). V té době bylo tedy složité děti do školek a škol umístit. Pro děti narozené během sedmdesátých let se tak někdy používalo označení Husákovy děti.

 Ch

 Charta 77

Neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv. Svou činnost oficiálně ukončila v roce 1992. Významní představitelé Charty 77: Jan Patočka, Václav Havel, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Jiří Hájek).

 Zakládající dokument Charty 77 byl připraven a podepsán v lednu 1977 a měl být předložen Federálnímu shromáždění 7. ledna 1977. Tomu režim zabránil zatčením hlavních představitelů včetně Václava Havla. Celé provolání Charty 77 však bylo zveřejněno v médiích v Západním Německu. Režim rozpoutal proti Chartě hysterickou kampaň, která byla charakteristická tím, že média agresivně kritizovala a odsuzovala něco, co z veřejnosti prakticky nikdo neměl možnost vidět a číst. Režim tak pravděpodobně udělal Chartě 77 dobrou propagaci. Vrcholem režimní kampaně proti Chartě pak byla tzv. Anticharta.

 Chmelová brigáda

Brigády, kterých se obvykle zúčastnili středoškolští studenti. Chmelové brigády byly jednak jarní, kdy se háčkovaly výhonky chmele na dráty a pozdně letní (srpen-září), kdy se do věrtelů sklízely chmelové květy.

 Letní chmelové brigády byly opravdu masovou záležitostí a mnoho studentů na ně jezdilo rádo, protože to byla určitá příležitost si vydělat peníze, částečně se ulít ze školy a často se i dobře bavit. Chmelová brigáda byla také ústředním motivem filmu Starci na chmelu režiséra Miloše Formana.

 Chodit do pionýra

Účastnit se akcí pořádaných dětskou organizací Pionýr.

Děti měly obvykle schůzky pionýra jednou nebo dvakrát týdně po škole a hrály při nich různé hry. Vedení pionýra se věnovala obvykle jedna nebo více z maminek dětí ve třídě. Každá škola pak měla jednu profesionální šéfku nebo šéfa pionýra, kteří práci pionýra na škole koordinovali a přenášeli rituály a úkoly „z ústředí“.  Kvalita činnosti pionýra tedy záležela hodně na kvalitě těch, kteří se jeho vedení profesionálně nebo dobrovolně věnovali.

 Chozraščot

Výraz převzatý z ruštiny (zkrácené „chozjajstvennyj rozčot“) označující princip fungování socialistických podniků na bázi tržeb a nákladů.

 Princip chozraščotu se stal velmi progresivním v druhé polovině šedesátých let a i v hospodářské reformě chystané ekonomem Otou Šikem v roce 1968. Jednalo se o jednoduchý princip činnosti na bázi tržeb a nákladů a zavedení určité zodpovědnosti za výsledky. Bylo však nutné přicházet s novými názvy, které by ukázaly svébytnost socialismu a nemusely například používat výraz „zisk“ nebo „konkurence“, které byly znakem systému kapitalistického. Chozraščot byl do systému socialistické ekonomiky zaváděn prakticky neustále avšak s malými praktickými výsledky, protože vlastně spojoval neslučitelné – ekonomické principy kapitalismu s ideologicko-ekonomickými teoriemi socialismu.

 Chruščov, Nikita Sergejevič

Žil 1894 – 1971. Původem chudý kovodělník, který se zapojil do dělnického hnutí. Ve dvacátých a třicátých letech velmi strmě stoupal po žebříčku politických funkcí v KSSS a účastnil se aktivně také Stalinových čistek během třicátých let. V roce 1939 vedl ukrajinskou KSSS, což znamenalo, že byl na Ukrajině neomezeným pánem. Během války byl politrukem Rudé armády zprostředkovávajícím kontakt mezi Stalinem a nejvyššími generály. Účastnil se také obrany Stalingradu. Po smrti Stalina v roce 1953 se mu podařilo odstranit všechny konkurenty v boji o moc a získal tak nástupnictví. Na XX. sjezdu KSSS v roce 1956 Stalina odsoudil a kritizoval také jeho kult osobnosti.

 Za jeho vlády došlo k mírnému uvolnění tvrdého režimu, skončilo se s nejtvrdšími politickými procesy nebo se alespoň zmírnily tresty při nich udílené. Období jeho vlády zaznamenalo hodně úspěchů – první družice země, pes Lajka ve vesmíru, první člověk (Gagarin) ve vesmíru, relativně dobrá životní úroveň v SSSR, řada úspěchů ve vědě i ekonomice atd. Chruščov také zaměnil Stalinovu teorii o nevyhnutelnosti války mezi socialismem a kapitalismem za novou teorii „mírového soutěžení mezi oběma světovými soustavami – kapitalistickou a socialistickou“, což znamenalo podstatné snížení nebezpečí propuknutí třetí světové války. Za jeho vlády však vznikly také dvě potenciálně velmi nebezpečné krize – Berlínská krize vyvolaná stavbou berlínské zdi v srpnu 1961 a Kubánská (karibská) krize v září 1962, kdy byl svět na pokraji válečného konfliktu.

 Chruščov měl velmi obhroublé chování a jeho vystupování přineslo čas od času velké pozdvižení. Světový ohlas měla například scénka z roku 1960, kdy se při jednání Valného shromáždění OSN v New Yorku natolik rozčílil, že si sundal botu a mlátil s ní o stůl. Chruščov byl odstraněn Brežněvem v roce 1964. Byl obviňován z nestability vedení, náhodného rozhodování, neodbornosti atd. Zastal se jej jediný Antonín Novotný, který napsal Brežněvovi dopis, ve kterém nesouhlasil se způsobem, jakým byl Chruščov odstraněn. Novotný tak upadl v nemilost a v roce 1968 mu to Brežněv oplatil tím, že se jej nezastal během vnitrostranických bojů v KSČ a Novotný tak ztratil ve straně vedoucí místo, které mu vzal Dubček.  Chruščov sám byl první komunista ve špičkové funkci v KSSS, který nebyl po svém odstranění zlikvidován nebo alespoň zavřen či odeslán do Gulagu. Celkově je obvykle hodnocen pozitivně za svou roli při odstraňování následků stalinismu.

 Citáty

 Politik je člověk, který slíbí, že postaví most i tam kde není řeka.

 Lidová tvorba:

•  „Co by se stalo, kdyby místo Kennedyho bývali zastřelili Chruščova?“ „To není docela jasné, ale jisté je, že by si Onasis nevzal paní Chruščovovou“.

•  Komsomoskaja Pravda uveřejnila fotografii z návštěvy soudruha Chruščova na prasečí farmu a pod ní byl nápis „Soudruh Chruščov mezi vepříky (třetí zleva)“.

•  Předseda Chruščov s prezidentem Kennedym se rozhodli svoje politické rozpory vyřešit v závodě v běhu.  Po dlouhém, urputném běhu zvítězil Kennedy. Československá média to komentovala takto: „Soudruh Chruščov doběhl na překrásném druhém místě a prezident Kennedy skončil předposlední.“

•  Jde Nikita Chruščov po poli a uvidí poctivého sovětského rolníka. Udělá si tu chvíli, aby se u něj zastavil a žoviálním tónem se zeptá: „Tak co zelenina?” „Zalenina?” znechuceně se odvrátí zemědělec. „Za Lenina vám nedám ani rubla!”