Slovník reálného socialismu - písmeno M

Pro pokračování hezké pohody Vánoc si můžete přečíst další díl Slovníku reálného socialismu - tentokrát výrazy začínající na písmeno M. Najdete zde tedy i výrazy Měnová reforma, Měsíc československo-sovětského přátelství, Mičurin a další. Také samozřejmě vtipy a dobová hesla.

M

Maďarské události

Jako „maďarské události“ bylo označováno lidové povstání proti komunistické moci v Maďarsku v říjnu a listopadu 1956. Toto povstání bylo krvavě potlačeno Rudou armádou v zájmu zachování socialistického zřízení v Maďarsku. Při bojích v Budapešti zahynulo kolem 3000 maďarských občanů. Po jeho ukončení přišla k moci pro-sovětská vláda Jánoše Kádára. Ten sám pak u moci vydržel až do roku 1988. Předseda vlády z období bojů proti Rudé armádě, Imre Nagy byl vylákán k jednání pod nedodrženými sliby ze svého úkrytu na velvyslanectví Jugoslávie a následně byl zatčen a popraven. Československá dobová média o „Maďarských událostech“ informovala omezeně a jen jako o kontrarevoluci, jejím úspěšném potlačení a následném vděku a radosti „maďarského lidu“ - viz dobové Rudé Právo.

 Májová veselice

radostné označení formálně neformální poprůvodové části oslav prvního máje. Májové veselice byly součástí májových oslav především na venkově a menších městech.

Makarenko

Sovětský člověk, tvůrce výchovného systému, který pokládal kolektiv za hlavní nástroj výchovy jednotlivce. Podobně jako spisovatel Gorkij, věřil Makarenko, že každého jednotlivce lze působením kolektivu převychovat. Jeho teorie byla využívána až do konce padesátých let, avšak mnoho jejích prvků přežilo až do pádu komunismu a často i déle.

Mandelinka bramborová

Bramborám škodící brouk, který byl údajně shazován „americkými imperialisty“ z letadel na bramborová pole začátkem padesátých let, aby poškodil úrodu brambor v ČSSR. Na sběr tohoto brouka byly organizovány také brigády. Mediální název pro mandelinku bramborovou byl také americký brouk.

 Lidová tvorba:

•  Co je to sedm mandelinek bramborových a jeden Zápotocký? Osm škůdců.

 Manifestace pracujícího lidu

Spontánní demonstrace lidu vyjadřující podporu "politice vlády pod vedením KSČ" obvykle realizovaná u příležitosti různých oficiálních svátků (především První máj).

 Marx, Karel

Žil 1818 – 1883. Teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Viděl v kapitalismu trvalý konflikt vyvolaný rozpory třídní společnosti neřešitelné v rámci tohoto společenského řádu. Jediné řešení viděl v nastolení beztřídní společnosti. Hlavní díla – Komunistický manifest a Kapitál. Přišel s myšlenkami základny a nadstavby, kdy za základnu považoval ekonomiku a za nadstavbu pak především kulturu. Celé dějiny lidské společnosti viděl jako dějiny třídního boje. Finančně i jinak jej podporoval Engels, který s ním také úzce spolupracoval. V mnoha zemích byl díky svým revolučním myšlenkám a snahám prohlášen za nežádoucí osobu a během života se tak musel i s rodinou mnohokrát stěhovat. Zemřel v Londýně.

 Marxismus

Politická praxe i filosofický a ideologický směr, jehož základy položil Marx a následně jej rozvinul Fridrich Engels. Základním dílem politické ekonomie marxismu byl Kapitál, ve kterém byla rozebírána ekonomická podstata kapitalismu. Marxismus byl ale především kritickou filosofií, která nacházela problémy v tehdejším kapitalistickém společenském zřízení, avšak nedávala prakticky návod na to, jak věci dělat lépe.

 Marxismus – leninismus (ML)

Leninem rozvinutý marxismus. Lenin se rozhodl, že odstranit nebo změnit kapitalismus smírnou cestou není možné a tak propagoval myšlenku ozbrojené revoluce dělnické třídy, která podle Lenina měla kapitalismus smést nejdříve v nejchudších zemích a pak postupně i ve všech ostatních zemích světa. Přišel také s teorií diktatury proletariátu. Současně rozvíjel myšlenku „vědeckého komunismu“, který měl být cílovým a nejspravedlivějším systémem ve vývoji lidské společnosti na celém světě.

 Tato filosofie, rozpracovaná do různých předmětů se v době reálného socialismu vyučovala ve školách, večerních kurzech a různých formách politického vzdělávání. Alespoň některé principy ML pak bylo nutné pozitivně zmiňovat nebo propagovat v literárních dílech, divadelních hrách a dalších dílech socialistického realismu. Viz též Politické školení, Večerní univerzita marxismu leninismu.

 Masové písně

Pochodové rytmy s hymnickými melodiemi zpívané unisono ženskými a mužskými sbory. Opěvovaly se traktory, frézy, kombajny, zítřky, budoucnost, dělníci, mír atd. Viz též budovatelské písně.

 Masová činnost

Prorežimní, obvykle dobrovolně-povinná činnost v rámci některé z organizací Národní fronty nebo Akce Z či pod jinými „hlavičkami“.

 Masovost

Pro stálé potvrzování legality vlády jedné strany byla ve všech hnutích a aktivitách propagována a požadována „masovost“, což znamenalo účast mas – radostnou účast velkého počtu lidí. Valná většina "masových akcí" a činností byla masová především na základě principu dobrovolné povinnosti.

Masy

Viz Lid

Materialismus

Marxismus-leninismus se profiloval jako materialistická filosofie, což byl protiklad filosofie idealistické. Zároveň však byl v době reálného socialismu kritizován kapitalismus jako společnost, která je zaměřená pouze na materiální spotřebu a zisk. To vše ale nijak nebránilo tomu, aby se úroveň blahobytu obyvatelstva za socialismu neměřila prakticky výhradně v množství spotřebovaného zboží na jednoho obyvatele (počet televizí na obyvatele, počet ledniček nebo automobilů na domácnost atd.) a výkonnost podniků výší dosaženého socialistického zisku.

Materiální výroba

Výroba hmotných statků, které se v teorii marxismu-leninismu dělily na dvě hlavní podskupiny – výrobní prostředky a spotřební zboží. Viz též Materialismus.

Materiálně-technická základna socialismu

Výrobní prostředky (stroje, stavby, zařízení továren atd.) sloužící ekonomickému systému socialismu. Jelikož v ČSSR jiná možnost (soukromé hospodaření) nebyla možná, tak veškeré výrobní prostředky atd., byly vlastně materiálně-technickou základnou socialismu. Skutečnost, že prakticky celá tato základna byla vytvořena z vlastnictví bezúplatně zkonfiskovaného jeho původním majitelům, teorii materiálně-technické základny nijak nerušila. Neschopnost reálného socialismu udržet krok s technologickým rozvojem a potřebou neustálé modernizace výrobních prostředků se začala projevovat koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let, kdy výrobní prostředky původního kapitalistického systému zastarávaly jak fyzicky tak morálně.

 Lidová tvorba:

• Soudruzi, vidíte, jak kapitalisté byli prohnaní a kapitalismus odporný. Jsme dnes teprve 30 let od konce kapitalismu a už docházejí zásoby, dosluhují továrny i stroje, které jsme od kapitalistů převzali a zásadně se nám tak zpomaluje další rozvoj socialismu. 

 Maximální podpora

Maximální podpora různým projektům a plánům na rozvoj socialistického hospodářství, socialistických výrobních vztahů, atd. Maximální podpora byla režimem od mas prakticky stále vyžadována. Masy měly být současně požadavkem maximální podpory burcovány ke stále vyšším pracovním výkonům a politické loajalitě.

 Mávátko

Jeden z nástrojů používaných k vyjadřování radosti ze života v socialistické vlasti.

 Obvykle byla mávátka rozdávána dětem, ale často i dospělým při prvomájových průvodech, aby mohli při defilé před nejvyššími představiteli strany a vlády dát najevo svou radost a podporu jak jim osobně, tak jejich politice.

Melouch

Lidový výraz pro práci mimo normální pracovní poměr. Meloucháři byli často jedinými lidmi, které bylo možné k vykonání určité práce najít, neboť státní systém služeb nebyl zdaleka dostačující ani pružný. K výkonu svých služeb používali stroje, nástroje, díly a jiný materiál, k nimž měli přístup v rámci svého oficiálního zaměstnání. Melouchy byly sice kritizovaným jevem, ale zároveň byly režimem trpěny, neboť ten sám potřebné řešení při zákazu veškeré soukromě-podnikatelské činnosti neměl. Meloucháři, známí, veksláci, černý trh atd. tak byly projevem volného trhu v rámci socialistického hospodářství. Vzhledem k tomu, že se jednalo o činnosti nelegální, nebyly zdaňovány.

 Lidová tvorba:

• „Není u nás výstavba socialismu poněkud opožděna?“ „Ano je, socialismus u nás mohl být už dávno vybudován, kdyby to pracující bývali dostali jako melouch.“

Menševik

Viz též bolševik, jehož byl menševik opakem.

Jednalo se členy Ruské Sociálně-demokratické strany, kteří obhajovali vnitřní demokracii, avšak byli Leninovým křídlem (tzv. bolševici) manipulativně přehlasováni.

Meze

Nezorané části oddělující jednotlivá pole.

 Za socialismu byly meze ideologicky nepřijatelné, protože symbolizovaly starý systém malorolníků a kulaků hospodařících na svých malých soukromých polích. Za socialismu byly meze v rámci kolektivizace a spojování polí rozorávány. Současně tak byla ničena přirozená hnízda a úkryty pro polní zvěř, jejíž množství v procesu kolektivizace rapidně pokleslo.

Mezinárodní den žen (MDŽ)

Den oslav žen a jejich práce, který se slavil 8. března.

 Jednalo se o svátek slavený u nás především v práci a pracovních kolektivech, nikoliv doma. Během tohoto svátku se velké množství mužů na pracovištích na počest žen opilo a v tomto stavu se jim později večer dvořilo.

Mezinárodní den dětí (MDD)

MDD byl slaven 1. června obvykle ve školách.

Dětmi byl tento svátek celkem oblíben, neboť se ten den učilo méně, byly rozdávány různé dárky a hrály se hry.

 Mezinárodní velkokapitál

Byl dle dobových médií často zodpovědný za projevy kontrarevoluce, různé protirežimní akce, snahy o odstranění režimu reálného socialismu atd. Bližší specifikace tohoto pojmu nebyla nabízena. Viz též Wallstreet.

Mezník

Režim čas od času označoval různé své kroky za mezník v životě lidu, v životě socialistické společnosti, v životě strany atd. Tyto mezníky byly pak s postupem času rychle zapomínány a nahrazovány novými. Za mezníky v životě socialistické společnosti byly označovány například jednotlivé sjezdy KSČ nebo i KSSS, případně významnější zasedání ÚV KSČ nebo ÚV KSSS.

 Měnová reforma

Výraz použitý pro označení procesu konfiskace finančních úspor celého národa (včetně celé dělnické třídy) v roce 1953.

Neoficiální informace o měnové reformě byly prezidentem Zápotockým v květnu 1953 odmítnuty a zesměšněny jako výplod kapitalistické propagandy. V červnu 1953 pak byla měnová reforma realizována a prezentována jako velký úspěch socialistického zřízení v čele s KSČ. Vzhledem k tomu, že část dělnické třídy přinos reformy „nepochopila“, bylo nutno do ní střílet (a tím „potlačit jejich odpor“) a označit zúčastněné dělníky označit za agenty kapitalismu, aby se proces chápání u ostatních zrychlil. V rámci měnové reformy měli lidé možnost vyměnit velmi omezené množství hotových peněz za reálný kurz 1:5 a asi 95 procent úspor pak za konfiskační kurz 1:50. V některých západních zdrojích je československá měnová reforma z června 1953 označována jako „největší loupež“ v historii světa. Viz též Zápotocký a Lidové povstání.

 Měsíc československo-sovětského přátelství

Od roku 1949 byl Měsíc československo-sovětského přátelství součástí každoročních listopadových oslav Velké říjnové socialistické revoluce. Byl zahajován 7. listopadu, v den VŘSR a Státního svátku SSSR. Končil 12. prosince, kdy se slavilo výročí podepsání Smlouvy o přátelství a pomoci mezi SSSR a ČSR Benešem v roce 1943.

 V tomto období byl Sovětský svaz v Československu adorován v ještě větším rozsahu než po zbytek roku. Režim demonstroval ještě hlubší a vřelejší vděk a oddanost Sovětskému svazu. Lidově se mu proto říkalo "měsíc zostřeného přátelství".

 Lidová tvorba:

•  „Víte co bude vrcholem kosmonautiky?“ „Až se podaří vyfotografovat odvrácenou stranu měsíce Československo-sovětského přátelství.“

 Mičurin

Ruský a posléze sovětský šlechtitel a ovocnář, který křížením různých odrůd posunoval severní geografickou hranici, za kterou bylo možné pěstovat různé druhy ovoce a zeleniny. Jeho snahy byly v souladu se snahou komunistické ideologie „poručit větru dešti“. V souladu s touto ideologií pracoval také například „akademik“ Lysenko, který zadal sovětské vědě úkol „odhalit a pochopit vznik života nejpozději do deseti let“ nebo N.S. Chruščov, který v rámci svého projektu zúrodňování celin obracel tok některých řek.

 Vzhledem k  doktríně, že komunistický systém „poručí větru dešti“ i potřebě režimu zvýšit produkci zemědělských plodin, byly jeho pokusy a výsledky podporovány i J.V. Stalinem a Mičurin se tak stal v SSSR i dalších socialistických zemích včetně ČSSR hrdinou s mnoha následovateli i řadách mladých nadšenců (Mičurinci).

 Mír

Podobně jako pojmy „budoucnost, děti, spolupráce, přátelství mezi národy“ atd., byl i „mír“ jedním z obecně definovaných cílů reálného socialismu.

Tyto těžko měřitelné cíle byly masám prezentovány jako cíle vlastní pouze reálnému socialismu a komunismu s tím, že kapitalistické a imperialistické země a vlády mají hlavní zájem válčit.

 Oficiální hesla:

• Všechny síly pro zachování míru!
• Sportem k míru!
• Buď připraven k práci a obraně socialistické vlasti!
• Prací posílíš mír!
• Sovětský svaz – mírová hráz!
• Budovat a bránit socialistickou vlast, buď připraven.
• Buduj vlast, posílíš mír!
• Národy světa nechtějí opakování hrůz války!
• Pěstuj včely, posílíš mír!
• Ruský jazyk, jazyk pokroku a míru!

 Mírová výstavba

Stavba socialistických továren, přehrad, sídlišť atd. byla mediálně často označována souhrnně jako „mírová výstavba“.

 Mírové soužití a ekonomické soutěžení dvou světových soustav

Doktrína propagovaná na přelomu padesátých a šedesátých let sovětským vůdcem N.S. Chruščevem. Byla to v té době poměrně progresivní alternativa ke dříve stále hrozícímu vojenskému konfliktu (třetí světové válce) mezi kapitalistickými a socialistickými zeměmi (nebo mezi NATO a Varšavskou smlouvou či mezi Západem a Východem). Oficiálně bylo v našich krajích samozřejmě stále předpokládáno vítězství světové socialistické soustavy,. Na rozdíl od Stalina ale, který byl vítězství připraven dobít i válečnými prostředky, byla tato nová Chruščovova doktrína pro svět velkým ulehčením.

Místní rozhlas

Na menších městech a ve vesnicích byl zaveden „místní rozhlas“, což byly tlampače zavěšené na sloupech osvětlení, telefonních nebo elektrických rozvodů atd.

Místní rozhlas byl využíván k vysílání budovatelských a masových písní, politických informací, na svolávání do brigád a informací o politickém a společenském dění v dané komunitě. Místní rozhlas byl jedním z hlavních nástrojů agitace a politické propagandy v padesátých a šedesátých letech.

 Lidová tvorba:

•  Hlášení místního rozhlasu MNV v obci: „Soudružky a soudruzi, vážení občané! Zítra, tj. v sobotu je brigáda pro místní JZD. Sraz je v sedm hodin ráno u budovy MNV. Hrábě a vidle vezměte s sebou. Vy mně taky. Konec hlášení.”

 Mladá generace

 Obecný výraz používaný k označení mladých lidí. Viz též Mládežník, Mládežnické hnutí. 

Od mladé generace se očekávalo radostné nadšení pro budování socialistické společnosti. Pro mladou generaci se zároveň chystaly radostné a šťastné zítřky.

 Lidová tvorba:

•  Proč budujeme pro naše děti socialismus? Protože ty parchanti si nic jiného nezaslouží!

 Mládežník

Všeobecné označení mladých lidí s předpokládaným kladným postojem k socialistickému zřízení. Někdy byl tento výraz používán specificky na členy ČSM nebo později SSM.

Od mládežníků se očekávalo, že budou radostně pomáhat při budování socialistické vlasti a že budou všem ostatním lidem sloužit jako zářný příklad. Mládežníci byli portrétováni jako veselí, krásní, optimističtí a odhodlaní mladí lidé s úsměvem na rtech a často v modrých košilích – uniformě svazáků.

 Oficiální hesla:

•  Mladí brání republiku!

Mládežnické hnutí

Mladí lidé organizování v režimních mládežnických organizacích jako ČSM, SSM eventuelně Pionýr. Výraz „hnutí“ dával pocit, že se jedná o vlastní aktivitu mladých lidí.

Monopol zahraničního obchodu (PZO)

Princip zakazující jakémukoliv podniku či jednotlivci kromě velice úzce vymezenému okruhu PZO, vyvíjet obchodní činnost se zahraničím.

 PZO byly obvykle velmi ziskové podniky, protože realizovaly rozdíl mezi cenami vnitřního trhu (nízké vzhledem k nesrovnatelně nižším mzdám v ČSR/ČSSR) a cenami na mezinárodních trzích, které odpovídaly nákladovým podmínkám kapitalistických zemí. Monopol zahraničního obchodu zavedl v SSSR již V.I. Lenin a tento koncept byl po Únoru zaveden i v ČSR/ČSSR.

 Moskevský protokol

Dokument podepsaný v Moskvě 26. srpna 1968, tedy po invazi Varšavského paktu v srpnu 1968.

Za ČSSR byl podepsán představiteli strany a vlády včetně Alexandra Dubčeka, z nichž celá řada byla do SSSR odvlečena. Protokol měl za cíl zlegitimizovat invazi do ČSSR. Zde se také poprvé objevil výraz dočasné rozmístění vojsk. Podle mezinárodního práva byl dokument samozřejmě neplatný, protože byl vynucen násilím nebo pohrůžkou násilí. Tato drobnost však jeho reálnou důležitost a faktickou platnost nijak neovlivnila. Viz též Dočasnost, Invaze, Bratrská pomoc. V návaznosti na Moskevský protokol byla pak 16. října 1968 podepsána Smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk v ČSSR.

 Moskevští soudruzi

Nejasně definovaná skupina sovětských komunistů. Zřejmě se jednalo o členy Politbyra komunistické strany Sovětského svazu.

 Výraz měl slavnostní nádech a byl používán výlučně v politických proslovech a v médiích.

 Moskva

Mlčky byl tento výraz chápan jako odvolávka na komunistické centrum moci. Takže v mluveném méně formálním, ale prorežimním hovoru bylo možné zaslechnout výrazy jako: Moskva rozhodla, Moskva si přeje, v Moskvě se dohodlo … atd.

Muži ledna

Nejvyšší politici, kteří vedli politické reformy během Pražského jara.

Leden byl měsíc, kdy byl do čela strany v roce 1968 vybrán Alexander Dubček. Řada Mužů ledna se po invazi svým idejím zpronevěřila ve snaze udržet si moc a s ní i příslušné výhody. Mezi ně bohužel patřil i Alexander Dubček, který jako předseda Federálního shromáždění podepisoval (tzv. pendrekové) zákony, podle kterých byly perzekuováni mladí lidé demonstrující na jeho vlastní podporu k 1. výročí invaze v srpnu 1969. Viz též Neprošli, Bojůvky.

Mzda

Reálný socialismus kritizoval mzdu za kapitalismu, protože tato nezahrnovala zisk, který si „ponechávali kapitalisté“. Reálné mzdy v reálném socialismu byly však postupem času ve srovnání se západními zeměmi stále nižší. To bylo způsobeno neefektivností socialistické ekonomiky, nekonkurenceschopností výrobků socialistického hospodářství, vysokou byrokratičností celého systému řízení socialistické ekonomiky, vysokými náklady plánovitého hospodářství atd. atd.

Lidová tvorba:

• Víte proč si Gustav Husák dvě funkce? „No, protože i on poznal, že z jednoho platu se u nás nedá vyjít.“

• V době reálného socialismu vypadá v ČSSR základní platová tabulka následovně:

Brigádník socialismu        2000 Kčs

Budovatel socialismu       5000 Kčs

Uživatel socialismu                   10000 Kčs

Majitel socialismu           15000 Kčs

• Základní vztah mezi mzdou a prací za socialismu: Lidé se tváří, že pracují a stát se tváří, že je za to platí.