Slovník reálného socialismu - písmeno P - druhá část

Dnes si připomínáme výrazy jako Předvoj dělnické třídy, Přehmat, Převzetí moci dělnickou třídou, Prvomájové oslavy a řadu dalších začínajících na P. Zároveň si můžete prohlédnout autentické názvy článků z Rudého práva i dobová hesla z prvomájových průvodů. K tomu všemu pak, jako obvykle, množství vtipů. Pokud Vám nějaká předchozí část unikla, najdete ji na blogu autora.

Poručíme větru dešti

Chrabrá slova budovatelské písně, která naznačovala přehnané sebevědomí režimu. Zároveň byla součástí ideologie měnící přírodu ke svým potřebám. Viz například Celiny, Chruščov, Lysenko, Mičurin.

Pořadník

Doplňkový nástroj procesu rozdělování za socialismu (v komunismu by se měl zřejmě stát jediným nástrojem). Byl využíván pro nedostatkové zboží větší hodnoty, jako například auta, byty atd.. V šedesátých letech bylo nutno na nákup auta (Škoda, Wartburg, Trabant apod.) čekat něco kolem 4-5 let. Oficiální pořadníky byly také vypracovávány pro získávání bytů v panelácích. Dílčích pořadníků zpracovávaných různými organizacemi či obchody pro okruh neuspokojovaných zájemců o jejich zboží či služby, bylo pak mnohem více. Viz též Nedostatkové zboží, Fronta.

 Posoudit

Posuzovaly se žádosti jednotlivců o práci, studium, cestování, přidělení bytu, podnikovou rekreaci atd..

 Žádost byla buď posuzovatelem posouzena kladně, nebo záporně a na tom záležel další osud žádosti daného jednotlivce. Posuzování bylo prováděno jednotlivci na příslušných funkcích (kádrovák, předseda ROH, nadřízený, předseda Základní organizace KSČ, ředitel podniku, stranická organizace v bydlišti atd.) nebo někdy také určitými skupinami – výbor KSČ, speciální komise atd.

 Posrpnový

Výraz používaný ve vazbách „posrpnový vývoj“, „posrpnová politika“, „posrpnové změny“ atd. V principu se tímto výrazem popisovaly změny v ČSSR, ke kterým docházelo nebo došlo po aktu bratrské pomoci v srpnu 1968. Jednalo se prakticky výlučně o změny, které vedly k omezení samostatnosti ČSSR, omezení osobních svobod jednotlivců, plnému podřízení vnitřní i vnější politiky ČSSR zájmům SSSR a celkově zrušení všech nadějných změn a trendů Pražského jara 1968.

Postoj

Výraz používaný především ve vazbách „postoj k socialistickému zřízení“ a „postoj k lidově-demokratické republice“.

 Jednalo se o formulaci rutinně používanou v posudcích. Jednou ze základních otázek řešenou posudky byl právě „postoj“ k socialistickému zřízení. Pokud byl „kladný“ bylo možné se věnovat dalším otázkám, pokud nebyl označen jako „kladný“, měl hodnocený zásadní problém.

 Posudek

Obávaný dokument používaný k hodnocení osobního, politického a pracovního chování každého jednotlivce.

 Hlavní kriteria byla: původ, vztah ke kolektivu, členství v režimních organizacích včetně KSČ, pracovní morálka, politická angažovanost, postoj k socialistickému zřízení a k SSSR, chování v únoru 1948, postoje během pražského jara 1968, názor na bratrskou pomoc atd.. Hodnotily se ale i příbuzenské vazby s lidmi, kteří měli nějaké kádrové problémy (vyloučení z KSČ, vyškrtnutí z KSČ, emigrace, vystěhování, činnost režimu nepohodlná atd.) Posudky byly zpracovávány a aktualizovány s velkou pravidelností. Viz též Posoudit, Hodnocení, Kádrovák.

 Lidová tvorba:

• Byli tři bráchové. Jeden byl sotva vyučený povaleč, který za války kolaboroval s Němci. Další dva byli vzdělaní a za války byli u partyzánů. Po válce o sobě dlouho nevěděli, až se jim podařilo se asi za deset let sejít v restauraci. Ti dva přišli první, jeden vypadal ubožeji než druhý, stěžovali si, jak mají nízké platy, rodinu že sotva uživí, na dovolené nebyli ještě nikdy atd. atd.. Pak najednou zastaví velký bourák, číšník se klaní a veselým pružným krokem vejde jejich brácha s úsměvem, švýcarskými hodinkami a zlatými řetízky. Oba na něj vyjeveně koukají, až se ten starší osmělí a říká: „Seš to opravdu ty, Josefe? Tobě se teda vede asi skvěle, že jo?“ „To teda ano, jsem generální ředitel, peněz mám spoustu, jezdím i s rodinou k moři, nic mi nechybí“. „A prosím Tě, jak je to možný, my tady s Láďou makáme ve fabrice, jsme v odborech a dřeme bídu a přitom jsme byli za války i u partyzánů, když tys kolaboroval s Němci a chodili jsme do školy, když tys chlastal.“ „To není tak složitý, kluci. Zamyslete se, co máte v posudku vy: „pochází ze zrádcovské rodiny, i bratr kolaboroval.“ A co mám v posudku já?: „pochází z odborářské rodiny, i oba bratři se účastnili partyzánských bojů“.

Poškozovat

Byl jeden z výrazů používaných k popsání protirežimní činnosti. V médiích se objevovala například tato spojení: poškozovat zájmy dělnické třídy, poškozovat devizový monopol státu, poškozovat zájmy socialistické společnosti, atd..

 Potvrzení o odevzdání vojenské knížky

Nenápadný kousek papíru, který se při řídké možnosti cesty do kapitalistického zahraničí stával posledním testem na muže vojenského věku, zda prošli všemi byrokratickými a administrativními nástrahami spojenými s vycestováním.

 Po té, co pohraniční stráž na začátku pohraničního pásma prověřila pas a výjezdní doložku, pasová kontrola prověřila pas a výjezdní doložku na hranici znovu, celní kontrola prověřila celní prohlášení a prohledala často s asistencí psů automobil i cestující, přišel obvykle poslední příkaz – „předložte potvrzení o odevzdání vojenské knížky“. Tento nenápadný papírek pak alespoň polovina cestovatelů neměla a tak byli vráceni zpět. Jednalo se o potvrzení, že cestovatel odevzdal před příslušnou cestou do zahraničí na Vojenské správě svou vojenskou knížku. Kromě snahy zkomplikovat a co nejvíce otrávit cestu, bylo cílem tohoto procesu zajistit, aby i vojenská správa věděla, že příslušný člověk cestuje do zahraničí.

Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti

Vyděšení z Pražského jara bylo ve stranických kruzích veliké a tak v rámci přijímání opatření k zábraně jeho opakování byl vydán knižní dokument s názvem „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti v letech 1968-69“, ve kterém bylo vysvětlováno, jak k Pražskému jaru z pohledu „normalizátorů“ došlo, kdo za to mohl a jak zabránit jeho opakování. Jednalo se samozřejmě o ideologicky tendenční dokument, kde fakta a jeho obsah byly od sebe vzdálené.

Poúnorový

Označení období po převzetí moci dělnickou třídou 25. února 1948.

Povinná směna

Částka v USD na jeden den pobytu stanovená jako minimální směna do československých korun pro devizové cizozemce.

 Povinná směna byla prováděna za kurz podstatně (asi poloviční) horší než nabízel černý trh nebo než za kolik by valuty nakupovali čs. občané (pokud by k tomu dostali oficiální příležitost).

Pozvání

K vycestování do kapitalistických států bylo zapotřebí buď devizový příslib, nebo pozvání. Pozvání ale mohlo být posláno jen někým z přímých příbuzných v zahraničí, kteří však zároveň nesměli být v zahraničí ilegálně, tzn. ne na základě politického azylu, což ale většina emigrantů byla. Možnost vycestovat jednou ročně na pozvání se proto týkala jen malého počtu lidí. Viz též Pas, Výjezdní doložka.

 Pracovní morálka

Byla také jedním z kriterií hodnocení používaných často v posudcích.

 Pracovní povinnost

V době reálného socialismu existovala „pracovní povinnost“, což znamenalo, že každý jedinec měl v principu tyto možnosti: a) studovat a mít o tom potvrzení v občanskému průkazu, b) být zaměstnaný a mít o tom potvrzení v občanskému průkazu, c)ženy měly možnost být „v domácnosti“, pokud však byly vdané d)být v důchodu – starobním, invalidním apod. Pokud byl někdo přistižen mimo „pracovní poměr“, byl označen za příživníka a bylo s ním vedeno příslušné řízení s cílem nápravy nebo i trestu.

 Oficiální hesla:

• Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb!

• Kdo nepracuje, ať nejí!

Pracovní síly

Výraz používaný v marxisticko-leninské teorii pro všechny zaměstnance. Pracovní síla byla v realitě představována dělníky a podle marxisticko-leninské teorie to byla pouze pracovní síla, která vytvářela veškeré hodnoty i nadhodnotu a proto měla nárok na veškerý zisk, aniž by se o něj měla dělit s parazitujícími kapitalisty.

 Pracovní soboty

V šedesátých letech byly zavedeny volné liché/sudé soboty – každá druhá sobota byla volná. V roce 1968 pak byly zavedeny všechny soboty volné s tím, že ročně se měl odpracovat určitý počet sobot během roku (obvykle 4). Ty byly nazývané „pracovní soboty“ a obvykle představovaly zcela promarněný čas a vyplýtvanou energii, protože pracovní morálka byla o pracovních sobotách ještě mnohem horší než v normální pracovní dny.  

 Pracovní úspěchy

Za pracovní úspěch bylo mediálně označováno například splnění nebo překročení plánu, dokončení určité stavby nebo projektu.

 Lidová tvorba:

• Je lepší se zamlada uchlastat k smrti než pak v domově důchodců vzpomínat na: svoje pracovní úspěchy.

Pracující

Nejasný výraz zahrnující všechny pracující občany, v jejichž zájmu režim údajně přijímal svá rozhodnutí a vedl socialistickou společnost ke šťastným zítřkům. Byl také používán ve spojení „pracující lid“.

Pravda

Tiskový orgán (noviny) Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), podobně jako bylo Rudé právo oficiálním deníkem KSČ. Pravda publikovala informace na bázi „socialistické pravdy“, což by se dalo interpretovat jako informace formulované a poskytované v zájmu režimu.

Lidová tvorba:

• Říkáte vždy pravdu? „Jistě, protože se vše nové dovídáme v Pravdě“.

• Redakce Pravdy oznámila, že vítá dopisy čtenářů. Od dopisovatelů vyžaduje celé jméno, adresu jejich i nejbližších příbuzných.
  

Pravicový oportunismus

Politický názor zvýrazňující pozitiva jiného uspořádání společnosti než hlásala komunistická ideologie. Za pravicové oportunisty byli obvykle označováni liberálnější politikové a ekonomové, kteří naráželi na omezení daná marxisticko-leninskou filosofií. Viz též Oportunista.

Pravičák

Jedno z označení používané pro politické nepřátele nebo soudruhy, kteří se čímsi stali straně nepohodlnými. Výraz je o něco ostřejší než označení pravicový oportunista.

Pražské jaro

Období reformní snahy o „vybudování socialismu s lidskou tváří“ a „demokratizaci společenského života“.

 Začalo 6. ledna 1968 výměnou prvního tajemníka KSČ Antonína Novotného (zároveň i prezidenta republiky, což však nebyla tak důležitá funkce) Alexandrem Dubčekem. Pražské jaro pak trvalo do 21. srpna 1968, kdy bylo ukončeno invazí (internacionální pomocí) armád Varšavské smlouvy (bratrských armád). Problém Pražského jara spočíval v tom, že více než reformním hnutím bylo hlavně momentální neschopností režimu společnost efektivně řídit.[b1]  Postupně pak změny ve společnosti získávaly podporu reformního křídla KSČ, avšak počet vnitřních oponentů Pražského jara a zejména prudký odpor všech stran a vlád ostatních zemí socialistického tábora (ZST) byl tak silný, že nebylo možné doufat v dlouhodobé přežití Pražského jara a politických změn v jeho rámci probíhajících.

 Lidová tvorba:

• "A jak to vlastně je, po tom Pražském jaru?" ptá se zahraniční dopisovatel. "Jsou Rusové teď vašimi bratry nebo přáteli?" "Bratry, samozřejmě. Přátele si člověk může vybrat!"

Práva pracujících

Nejasně definovaný mediální výraz. Protože základní práva (jako pohybu, vyjadřování, spolčování atd.) neexistovala, bylo obvykle jako hlavní právo pracujících označováno „právo na práci“. V systému, ve kterém existoval chronický nedostatek pracovních sil, to bylo poměrně jednoduše zabezpečitelné právo. Některým nepohodlným skupinám lidí, například aktivním disidentům bylo však právo na práci odpíráno tím, že nebyli přijímáni do žádné práce. Dostávali se pak logicky do rozporu s existující pracovní povinností a bylo možné je mj. i na tomto základě perzekuovat nebo označit jako fluktuanty či podobně.

 Práce s lidmi

Byla nejasně definovaná oblast představující získávání lidu, mas a jednotlivců pro věc socialismu a její cíle. „Práci s lidmi“ se věnovala KSČ, odbory, vedoucí pracovníci, kádrováci atd.

 Prezident republiky

Druhotná funkce vykonávaná po velkou část reálného socialismu prvním nebo generálním tajemníkem KSČ. Poúnorovými prezidenty byli v období reálného socialismu Beneš, Gottwald, Zápotocký, Novotný, Svoboda, Husák.

 Procesy

Výraz zažitý mezi lidmi a používaný oficiálně až po listopadu 1989 k označení politických procesů koncem čtyřicátých a v průběhu padesátých let. První zatýkání lidí, kteří nesouhlasili s novým režimem, začalo již v únoru 1948. Během těchto procesů trvajících až do roku 1962 bylo popraveno celkem 242 osob. Asi 100 tisíc bylo uvězněno a sta tisíce lidí bylo perzekuováno jiným způsobem (zabavení majetku, vystěhování, ztráta možnosti studovat, ztráta možnosti pracovat atd.). Média v období reálného socialismu používala spíše výrazy jako přehmat apod.

 Zajímavé a zřejmě typické pro jakoukoliv dogmatickou revoluci je, že oběťmi se stávali postupně také sami prominenti režimu – revoluce požírala své děti. Jedním z nejznámějších byl například soudruh Slánský, který sám původně politické procesy podporoval a byl po Gottwaldovi určitou dobu mužem číslo 2 a také jeho dlouholetý osobní přítel. Obětí procesů padesátých let byl i pozdější prezident Gustav Husák. Odsouzení se tak střídalo s glorifikací v závislosti na momentální situaci ve straně.

 Lidová tvorba:

•  Ve vězení sedí tři vězni a baví se o tom, za co kdo sedí: „Já jsem nadával na Slánského“ říká první, „Já jsem se zastával Slánského“ říká druhý, „Ale hoši, já jsem Slánský“ uzavře diskusi třetí.

•  Ve vládě je vášnivá diskuse o rozdělení státního rozpočtu. Místopředseda vlády prosazuje zdvojnásobit rozpočet na vybavení věznic a celkové zlepšení podmínek pro vězně na úkor školství. Předseda vlády to chvíli poslouchá a pak říká: „Prosím Tě soudruhu místopředsedo, proč Ti záleží víc na vězních než na školácích?“ „Soudruhu předsedo, ale do školy už přeci nikdo z nás nepůjde.“

Prognostický ústav ČSAV

Zčásti kontroverzní instituce, která měla připravit ekonomickou reformu socialismu, místo toho pomáhala svrhnout režim v roce 1989. Významnými představiteli mj. byli V. Komárek, V. Klaus, M. Zeman, V. Dlouhý.

 Projevit důvěru

Za důvěru projevenou jednotlivci nějakou  organizací, například tím, že jej přijala do svého členstva, bylo vždy třeba poděkovat. Součástí rituálu díků pak obvykle byl slib, že si „projevené důvěry bude daný člověk vždy vážit a bude se snažit ji nezklamat“.

 Proletariát

Ideologicky nabité označení pro dělnickou třídu. Známé heslo „Proletáři všech zemí spojte se“ bylo pak každý den uváděno na titulní stránce deníku Rudé právo. Toto označení se začalo prvně objevovat v dílech Marxe a Engelse a bylo pak převzato Leninem a celou ideologií reálného socialismu.

 Proletář

Příslušník proletariátu.

 Oficiální heslo

•  Proletáři všech zemí, spojte se!

 Lidová tvorba:

•  Proletáři všech zemí, odpusťte nám!

Propaganda

Mediální činnost s cílem získat masy pro podporu určitých politických cílů.

 Za socialismu zaplňovala prosocialistická, prosovětská atd. propaganda všechna média.[b2]  Prakticky vše co se publikovalo, vysílalo, veřejně předvádělo, muselo mít určitý politický náboj. Propaganda vychvalovala systém, jeho představitele, Sovětský svaz, komunismus atd. a naopak nenávistně kritizovala kapitalismus, jeho představitele, každé jejich rozhodnutí atd. Socialistický systém byl dáván za vzor i do budoucnosti bez ohledu na dosahované výsledky a celkovou realitu života v socialismu. V období reálného socialismu byla propaganda podporující komunistické názory pozitivním jevem, zatímco jakákoliv podpora jinému politickému názoru zevnitř nebo zvenčí byla propagandou štvavou a tudíž nežádoucí či negativní.

Lidová tvorba:

• Umřel Brežněv. Všude je smutno, povinné smutno. V jedné hospodě to nějaký mladík komentuje takto: „Koupím si noviny – Brežněv, pustím rádio – Brežněv, pustím si televizi – Brežněv, jdu do kina – Brežněv, přijdu do práce – Brežněv, koupím si konzervu – a … bojím se ji otevřít.“

Příklady titulků v Rudém právu: (vybrané náhodně z výtisků RP vyšlých v letech 1950 – 1995)

• O funkcích diktatury proletariátu, které vykonává režim lidové demokracie
• Maďarsko odmítá nový pokus o americké vměšování
• Američtí špioni se školí ve Švýcarsku
• Na každé pracoviště, do každé vesnice vneseme usnesení sjezdu obránců míru
• Zrádci našeho lidu spojenci nacistických vrahů
• Dbát o dodržování zákonů republiky – úkol soudců z lidu
• Na počest Prvního máje uspoří materiál
• Satelité USA v OSN odsouhlasili pomlouvačnou kampaň proti lidové Číně
• Růst průmyslové výroby v zemích lidové demokracie
• Československá vláda podporuje mírové návrhy SSSR
• Mohutná manifestace věrnosti a lásky československého lidu k bratrskému Sovětskému svazu
• Jihočeská družstva vyzývají JZD z Plzeňska k soutěži
• 30 500 tun uhlí nad plán v prvním čtvrtletí
• Podněty pracujících pomohou výrobě
• SSSR předstihne všechny evropské mocnosti
• Síly naší armády násobí její družba s armádou SSSR
• Komunisté v čele úsilí za splnění závěrů XII. sjezdu KSČ
• Všechnu pozornost jarním pracím
• Dnes zahajuje jednání VII. sjezd JZD
• Začíná sklizen zeleného zlata
• Slovo delegáta sjezdu KSS
• Politická situace nebude trvale normální, dokud nevyřešíme ekonomiku (1968)
• Lenine, probuď se (25.8. 1968)
• Poctivá práce – odpověď rozvratníkům
• Severočeský kraj splnil
• Roste vliv a autorita strany
• Sklizeň brambor jde do finiše
• Zdroje stálých úspor
• Plánovitěji, koncepčněji
• Sázení stromků pro zdraví i okrasu
• Náš lid odsuzuje zkoušky protidružicových zbraní v USA
• Hrdost nad vykonaným dílem
• Směle a rázně
• Blahopřání do Havany
• Stavbaři nemají dosud potřebné tempo
• K.G. náš nejvěrnější a nejlepší žák Lenina
• Pracující přijímají nové závazky
• Zlepšujeme stranickou výchovu na vesnici
• Vysoké nároky na úroveň a kvalitu výroby
• Nyní se rozhoduje o vyšší výrobě masa a mléka
• Závěrečným hodnocením vrcholí rok stranického školení
• Přehlídka bohatého života našich pionýrů
• Strážci kvality elektrotechnického zařízení
• Spojení školy se životem se osvědčuje
• Jsme na správné cestě!
• O rok dál, o skok vpřed
• Jsou nás už miliony
• Nezastavovat se ani nevracet
• V politice strany je naše jistota
• Vším lidem milovaný Klement Gottwald
• Mít přítele znamená být přítelem
• Největší člověk naší doby Stalin
• V pevné Národní frontě, po boku Sovětského svazu vpřed za další rozkvět naší socialistické společnosti, za mír!
• Zůstat věrni Gottwaldovu odkazu a slavně zvítězit
• Velikou cestou výstavby socialismu
• Pod Stalinovým praporem proletářského internacionalismu
• Síla slov komunistů
• Dáme republice více uhlí
• Všechny tvůrčí schopnosti ve prospěch lidu
• Svátek naší socialistické vědy
• Pod rudou vlajkou
• Více péče o pracující ženy
• Dvojice si vyměňují zkušenosti v agitačním středisku
• Naučím slovenské soudružky pracovat
• Hodnotné závazky na počest lidového hlasování
• Úspěšné provedení prověrky norem přispěje k rozkvětu naší socialistické vlasti
• Sovětští kolchozníci a zemědělci v našich JZD a STS
• Dar čínského lidu soudruhu presidentovi
• Zbídačování drobných zemědělců v USA
• Albánie protestuje proti dalším titovským propagacím
• Předběžné výsledky voleb do velkého churalu v Mongolsku (99,6)
• Titovští zaprodanci kapitalismu
• Za další zlepšení marxisticko-leninské výchovy pracujících
• Usnesení stranického předsednictva KSČ  o novém roce stranického školení
• Slavnostní představení korejských filmů na filmovém festivalu
• Všechny doly Ostravsko-karvinského revíru splnily plán

 Lidová tvorba:

• Ve všech nemocnicích se zřizují oční-ušní oddělení, protože občané si stěžují, že něco jiného vidí, než slyší.

 Projev

Představitelé strany a vlády rádi a často hovořili k lidu. Projevy vyšších představitelů pak přenášela i televize nebo rádio. Jednalo se obvykle o směs různých ideologických výrazů, zhodnocení dosažených úspěchů při budování socialismu, přísliby do budoucna a výzvy k „obraně socialistických vymožeností“.

Lidová tvorba:

• Jaký je rozdíl mezi televizními diskusemi v USA a v SSSR? V USA diskutují na obrazovkách nejméně dva lidé, zatímco na obrazovce sovětské televize diskutuje vždy jen jeden člověk.

Protisocialistické živly

Souhrnné označení pro osoby a skupiny vyjadřující jiný názor než jaká byla aktuální politika vedení KSČ.

 Protisovětská činnost

Jakákoliv snaha snížit či potlačit rozsah vlivu SSSR na dění a celkovou situaci v ČSSR nebo i jen názory zpochybňující vedoucí roli SSSR nebo naše nerozborné přátelství.  Objevoval se často také výraz „protisovětská propaganda“. Jakákoliv „protisovětská činnost“ včetně protisovětské propagandy byly v ČSSR trestány.

 Protistranické názory

Názory neslučující se s momentální stranickou politickou linií.

 Protisovětské síly

Osoby či skupiny osob, které vyjadřovaly nesouhlas s přítomností sovětských vojsk na území ČSSR nebo jimž vadil suverenitu omezující vliv Sovětského svazu na vnitřní poměry v ČSSR či kdokoliv kdo mohl i náznakem zpochybnit roli SSSR jako našeho vzoru a naše nerozborné přátelství „na věky a nikdy jinak“.

 Protispolečenský živel

Mediální označení jednotlivců i skupin lidí, které nějakým způsobem projevily nebo mohly projevit nesouhlas s momentální politikou režimu. Výraz byl hojně používán v období normalizace a konsolidace k označení lidí, kteří nepodpořili zásadní obrat ve stranické a vládní pookupační politice.

 Protispolečenská činnost

Prakticky jakákoliv aktivita, která nebyla v souladu s představami momentálního vedení KSČ nebo porušovala běžný trestní řád (mezi lidmi s odlišnými politickými názory a běžnými kriminálníky tak vlastně nebyl oficiálně žádný rozdíl). Mohla mít různé formy – psaní či distribuce nedovolených[b3]  informací, rozkrádání majetku národních podniků, rozšiřování alternativních politických názorů ale také běžná kriminální činnost apod.

 Protispolečenský živel

Kdokoliv, kdo se věnoval jakékoliv činnosti, která nebyla v souladu se zájmy a představami momentální politiky KSČ.  Označení bylo používáno také na adresu osob, které byly rozhodnutím někoho u moci považovány za oponenty režimu. Viz též Nepřítel lidu, Štváč.

 Protistátní

Za protistátní byla považována jakákoliv činnost, která nebyla v souladu s politikou či zájmy KSČ nebo systému, který představovala. Viz též Protistranická činnost.

 Lidová tvorba:

• Odsouzený dostane 15 let za protistátní propagandu, protože v hospodě říkal, že Jakeš je hloupej idiot. Brání se u soudu tím, že jiní také říkali protistátní řeči a dostali jen 5 let. „To je pravda odpovídá soudce, vy máte také 5 let za protistátní řeči, ale ještě 10 let navíc za vyzrazení státního tajemství.“

 Prověrky

Proces výměny stranických legitimací, který byl zahájen v lednu 1971 a jehož cílem bylo oddělit „správné a špatné“ členy strany.

Základní otázkou při prověrkách bylo, zda dotyčný či dotyčná souhlasí s bratrskou pomocí armád Varšavské smlouvy. Pokud jeho odpověď byla „ne“, dalších otázek nebylo třeba a člen byl ze strany vyloučen. Mohl však být vyloučen i v dalších kolech při jiných otázkách, které byly zaměřeny na odhalení protistranických názorů a protisovětské činnosti během Pražského jara  a během „aktu bratrské pomoci“. Dopad prověrkového procesu na morální kvalitu zbylého členstva je zjevný, ze strany bylo vyloučeno asi 30 000 jejích původních členů. Tito i jejich rodiny pak ztratili obvykle možnost vykonávat svou práci, studovat atd.

 Lidová tvořivost:

•  „Proč se teď v Československu nezdraví Práci čest?“ „Protože ti prověření ztratili čest a ti neprověření práci.“

•  Dotaz na Rádio Jerevan: „Můžete mi poradit, co mám dělat, když hrozně těžce nesu, že jsem byl vyloučen ze strany?“ „Nesmutněte, od nynějška vám soudruzi budou říkat Pane“.

 Pružná cenová politika

Po určitou dobu byla propagována teorie jednotných a stabilních cen. Koncem šedesátých let se pak ukázalo, že takové ceny nerespektují skutečné náklady na výrobu v různých podmínkách, dopravu na různé vzdálenosti, různé místní rozdíly atd. V rámci jedné z ekonomických reforem začala proto být propagována „pružná cenová politika“, což znamenalo snížení rigidní centrální regulace veškerých cen a poskytnutí určité cenové pružnosti zejména ve službách.

 Průkopník

Pozitivní výraz popisující člověka prosazujícího nové myšlenky podporující rozvoj socialismu v některé oblasti (výroba, zemědělství, politika, ekonomika atd.). O průkopnících bylo možné se mimo denní tisk  také dočíst v čítankách pro děti, v knížkách pro mládež apod.

 Prvomájová hesla

Hesla nesená nebo skandovaná při příležitostech prvomájových průvodů. Viz též budovatelská hesla.

 Hesla z prvomájových průvodů mimo rok 1968:

• Ať žije naše vláda
• Ať žije Sovětský svaz
• Ať žije KSČ
• Ať žije Národní fronta
• Ať žije soudruh prezident
• Ať žije mír
• Ať žije socialismus
• Ať žije solidarita s africkým lidem
• Ať žije družba mezi národy
• Budoucnost světa je socialismus a komunismus
• Leninskou cestou k dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti
• Po boku Sovětského za budování socialistické vlasti
• Prací podporujeme politiku KSČ!
• Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak
• V čele s KSČ za splnění úkolů XIV. sjezdu!
• V pevné jednotě Národní fronty v čele s KSČ za nové úspěchy socialismu!
• V duchu Února kupředu, zpátky ni krok!

Příklady hesel z prvomájového průvodu v roce 1968

• Žádáme mimořádný sjezd KSČ;
• Žádáme okamžité rozpuštění politické složky StB;
• Pracovníci obchodu chtějí volnou sobotu;
• Rovnocenné pracovní podmínky pro pekaře;
• Spojaři žádají zastoupení ve vládě;
• Zastavte rušení zahraničního rozhlasu našimi výrobky Tesla;
• Zrušte zákonem cenzuru;
• Dejte nám mladým klubovny;
• Demokratizaci? Demokracii!; Svobodu i odlišným názorům!
• Lidé jako Novotný, ať se drží u plotny!
• Chceme svobodné volby! Nechceme jednotnou kandidátku!
• Ozývá se ze všech stran, kdy nám povolíte KAN! Je nás šest miliónů!
• Ať žije KSČ! Ať žije Dubček! Ať žije Svoboda! Ať žije svoboda! Ať žije demokracie

Titulky z Rudého Práva k Prvnímu máji z několika různých let mimo rok 1968

• Pochod statisíců pod prapory socialismu a míru
• Pochod jistoty a optimismu
• Dělníci v jednom šiku s družstevníky a vysokoškoláky
• Strhující proud radosti a odhodlání
• Pracující přijímají nové závazky
• Jásavá lidská řeka se pohnula
• Rok od roku slavíme stále mohutněji 1. Máj
• Ať žije 1. Máj svátek pracujících celého světa
• Do 1. května vyrobí 300 šatiček navíc
• Bohatý kulturní program na májové veselici
• Pochodujeme neochvějně revoluční cestou socialismu a míru
• Velkolepá manifestace Pražanů
• Nekonečné projevy lásky a oddanosti našemu osvoboditeli – Sovětskému svazu
• Strana má důvěru nejširších vrstev
• Mladí jsou pro socialismus
• Nad celým světem zněla Internacionála
• Bohatá účast mládeže
• Májová mobilizace pracujících
• Přehlídka práce a činů pro republiku a socialismus
• V duchu revolučních tradic SNP
• Sovětský svaz přišel včas! (2.5. 1970)

Titulky Rudého práva k oslavám 1. Máje 1968

• Jednotně za plnění cílu akčního programu KSČ
• Májové manifestace ve znamení pokroku a věrnosti socialismu
• Máj našeho nového života
• Náš společný zájem – mír ve světě a úspěch vaší práci
• Jiný, ale úplně jiný první máj
• Vysoké pocty a ocenění tvůrcům nových hodnot

Prvomájový průvod

Pravidelná příležitost pozdravit vedoucí představitele strany a vlády a vyjádřit loajalitu totalitnímu systému, kterou dostávaly „široké masy pracujících“ každý rok na 1. května. Ti, kteří tuto příležitost nevyužili, byli často nějakým způsobem potrestáni nebo alespoň pokáráni a informace o jejich neúčasti se často dostala i do jejich posudku. Úspěšnost průvodu a stupeň podpory lidu se často měřil v čase, který průvod trval. V Praze to bylo obvykle 4-5 hodin, kromě roku 1968, kdy průvod trval přes 6 hodin a byl opravdu spontánní a kromě roku 1970 (v roce 1969 se oslavy nekonaly), kdy trval podstatně kratší dobu, což se svedlo na špatné počasí (Gustáv Husák nazval sněžení 1. května 1970 „přírodní kontrarevolucí). Viz též Dobrovolně povinné, Prvomájová hesla.

 Prvorozenec komunismu

Označení použité v Rudém právu pro vodní kanál Volha-Don.

 Přátelství a spolupráce

Přátelství a spolupráce byl výraz oficiálně velmi využívaný a propagovaný. V rámci internacionalismu bylo užíváno zejména heslo „přátelství a spolupráce mezi národy“ a vše co mohlo takové přátelství a spolupráci s vybranými zeměmi nebo speciálně vybranými představiteli dělnické třídy i nepřátelských zemí ukázat a podpořit.

 Přátelství mezi národy

Bylo režimem oficiálně podporováno. Mlčky se však předpokládalo přátelství jen mezi bratrskými zeměmi, rozvojovými zeměmi na „socialistické cestě rozvoje“ a případně prokomunisticky orientovanými občany kapitalistických zemí. Popularizační články byly často doplňovány fotografiemi veselých Afričanů radujících se společně s vybranými občany zemí socialistického tábora - ZST z nějakých budovatelských úspěchů. Čím tmavší pletí se mohli fotografovaní Afričané pochlubit, tím hodnotnější fotografie byla, protože tím zřetelnější byl mezinárodní aspekt přátelství a pomoci.

 Přebujelá administrativa

Jeden z objektivních důvodů, který se začal používat v šedesátých letech pro vysvětlování nedostatečné efektivnosti ekonomiky. Skutečnost, že systém reálného socialismu tuto přebujelou administrativu sám plodil, však zmiňována nebyla.

 Předseda

Vedoucí funkcionář politické nebo společenské organizace – předseda základní organizace KSČ, předseda podnikové organizace KSČ, předseda krajského výboru KSČ, předseda SČSP atd.

 Představitel

Vysoce postavený funkcionář strany a vlády – dnes by se použil asi výraz „špičkový politik“.

 Lidová tvorba:

• Co je to automobil za socialismu? Dopravní prostředek, který dělnická třída používá téměř výlučně prostřednictvím svých představitelů.

• Vládní letadlo s Brežněvem, Honeckerem a Kádárem na palubě havaruje a všichni tři zahynou. Ve které zemi se drží nejdelší smutek? V ČSSR, protože Husák tam nebyl.

Předúnorový

Období do „převzetí moci dělnickou třídou“ 25. února 1948. Toto období bylo vesměs hodnoceno kriticky, neboť to bylo období kapitalistické, nepřátelské zájmům pracujícího lidu. Moderní dějiny Československa jakoby začínaly 25. února 1948. Viz též Poúnorový, Gottwald, Velký únor..

Předvoj dělnické třídy

Na předvoj dělnické třídy se pasovala KSČ, která si vzala za cíl vést dělnickou třídu a nacházet pro ní cestu směrem k lepším zítřkům. KSČ poskytovala ideologii a vedení a od dělnické třídy se očekávalo její důvěřivé následování.

Přehmat

Obvykle chyba s dalekosáhlými nebo tragickými následky způsobená politikou KSČ. Za přehmaty byly proto ve druhé polovině šedesátých letech označovány například politické procesy nebo různá katastrofická hospodářská opatření. Přehmat měl podobný význam jako deformace.

 Přechod od kapitalismu k socialismu

Mělo se jednat o období „po převzetí moci dělnickou třídou“ až do doby, než byl vybudován rozvinutý socialismus. V této době se kácel les a létaly třísky, probíhaly čistky, procesy, kolektivizace, výměna kádrů, znárodňování atd.

 Překročení plánu

Překračování stanovených plánů bylo nejvyšší metou každého vedoucího pracovníka. Problémem ale bylo, že překračování plánu bylo často administrativně fingované nebo byl plán překračován způsobem, který společnosti nic nepřinášel. Například vyšší výroba nepotřebných dílů nebo ležáků představovala také překročení plánu. Viz též Dvouletka, Pětiletka, Centrální plánování.

 Přerod společnosti

Společnost se měla přerodit vždy, když ÚV KSČ dospěl k názoru, že na společnosti je třeba cosi měnit. Sama společnost zůstávala k těmto snahám (s výjimkou Pražského jara 1968) velmi chladná a tak se o přerodu společnosti mluvilo jen v oficiálních kruzích. Podporou, alespoň optickou danému přerodu byla pak měřena loajalita daného člověka současnému vedení strany a vlády.

Přerozdělovat

Podobně jako i v kapitalismu, tak také v socialismu bylo třeba přerozdělovat prostředky prostřednictvím státního rozpočtu. Za socialismu o tom co, kam a kolik se bude přerozdělovat, rozhodovala strana a vláda.  Rozpočet pak podle stranických instrukcí schvaloval Parlament.

Přestavba

Vzhledem k trvalým a spíše se horšícím ekonomickým problémům reálného socialismu bylo čas od času třeba přijít s představami, jak systém vylepšit. Tyto korektivní procesy, které neměly velký úspěch, se nazývaly přestavby nebo též reformy. Obvykle se jednalo o zavádění některých principů používaných v kapitalistickém ekonomickém systému, ale bylo třeba najít jiné názvosloví a různé ochranné mechanismy, které by zajistily „socialistickou“ podobu změn. Viz též Chozrasčot, NEP. , Ekonomická reforma.

 Lidová tvorba:

•  Jaký je rozdíl mezi přestavbou a psí boudou? Psí bouda je pro psa a přestavba pro kočku.

• Přestavbový tanec: Krok vpřed, dva kroky vzad, mírná úklona na Západ, hluboká úklona na Východ a přešlapování na místě.

• Kde je hranice mezi přestavbou a blahobytem? V Rozvadově.

Převzetí moci dělnickou třídou

Akt, při kterém ztratil původní státní řád z nějakých důvodů svou sílu a vedení společnosti určité země přešlo do rukou komunistické strany. V ČSR tomu bylo v únoru 1948, v SSSR 7.listopadu 1917. V ostatních ZST tomu prakticky ve všech případech došlo během několika let po skončení 2. světové války. Bylo to také téměř výlučně v těch zemích, kam vstoupila v rámci osvobozování Rudá armáda.

 Přetavení

Oficiální výraz pro přechod od „starého k novému“, tzn. od kapitalismu ke komunistické ideologii a pořádkům. Přetavení mělo zřejmě naznačit použití mírnějších nebo v případě potřeby i tvrdších donucovacích prostředků při takovémto přechodu.

Přisluhovač kapitalismu

Další označení pro osoby, mající alternativní politický názor nebo mající odvahu cokoliv na systému reálného socialismu kritizovat.

  Oficiální heslo:

• Není místo pro přisluhovače!

Příbuzní v zahraničí

Jedna z obávaných otázek dotazníků při žádání o pracovní místo, hlášení se ke studiu, cestu do zahraničí apod.. V případě blízkých příbuzných odešlých „ilegálně“ na Západ, měl žadatel podstatně sníženou nebo spíše mizivou možnost získat jinou než manuelní nebo málo placenou práci. I v případech, kdy příbuzní byli v zahraničí „legálně“ měl žadatel o cokoliv problémy, neboť tím byla narušena jeho spolehlivost a důvěryhodnost. Oficiálně nebyla pravidla nikde stanovena a tak byla jen těmito nepsanými pravidly posilována role kádrováků v jednotlivých podnicích a závodech. Viz též Pozvání.

Lidová tvořivost:

• Pan Novák přišel na místní oddělení VB s tím, že chce výjezdní doložku na tři dny do USA. Úředník se ptá: A jak to prosím Vás, že chcete do USA a jen na 3 dny?“ A pan Novák odpověděl: „No jeden den na cestu tam, druhý den zastřelím tetu a třetí cesta domů“. „Prosím Vás a Vám nějak vadí teta v USA?“ ptá se úředník. „Mně ne, ale Vám ano, když kvůli ní nemůžu dostat ani práci“.

• 
  "Soudruhu Kohne! Proč jste neuvedl v dotazníku, že máte v zahraničí bratra!?!"
  "Ale, soudruhu vedoucí, můj bratr žije v Izraeli."
  "Správně Kohn, tak proč jste to tam neuvedl!?!"
  "Ale v zahraničí žiju přeci já! On je doma!!!

Příděl

Na osobu nebo na rodinu stanovený objem určitého nedostatkového zboží. V roce 1953 po měnové reformě byl sice zrušen lístkový přídělový systém, avšak problémy s nedostatkem řady druhů zboží a potravin to nezměnilo. Obchody nebo podniky si tak v některých případech vytvářely vlastní kvóty na zboží a způsob jejich přidělování. Viz též Pořadník, Fronta.

Přidružená výroba

V období normalizace poměrně často využívaná náhrada za soukromé podnikání. Zemědělská družstva se tak začínala věnovat poskytování služeb nebo výrobě zboží, které nemělo s jejich hlavní činností nic společného. V rámci přidružené výroby se tak mohla tato družstva věnovat výrobě lukrativního zboží. Nejznámějším družstvem s přidruženou výrobou bylo JZD Slušovice.

 Příslušník VB

Uniformovaný pracovník Veřejné Bezpečnosti. V dnešním jazyce by byl nazýván policajtem. Lidové označení bylo „esenbák“ (viz SNB).

Příživník

Obecně byli jako příživníci označováni kapitalisté. Jinak byl tento výraz používán také na osoby bez pracovního poměru – viz pracovní povinnost.

Původ

Otázka původu byla také jednou ze základních otázek uváděných v posudcích, hodnoceních, dotaznících a dalších kádrových materiálech.

 Nejlepší původ byl „dělnický“, protože zaručoval přednostní posuzování žádostí o studium, zajímavé pracovní příležitosti, vstup do KSČ atd. Naopak původ „buržoazní“ většinu cest uzavíral. Viz též Př