Slovník reálného socialismu - druhá část písmene S

Dnes je to druhá část písmene S, která přináší výrazy jako Socialistický závazek, Stalin, Soudružský polibek, Soutěž o zlatou mříž ministerstva vnitra a spoustu dalších. Také samozřejmě vtipy a oficiální dobová hesla. Slovnik vychází každé úterý a sobotu ráno. Pokud Vám některé písmena unikla, nelazenete je na blogu autora.

Socialistický závazek

Výraz zdůrazňuje politické zaměření závazkového hnutí.

Socialistický zisk

Zisk byl další ekonomická kategorie spojená s kapitalismem. I za socialismu však musely podniky generovat zisk, a tak jako v jiných případech, byl kapitalisticky znějící výraz „zisk“ doplněn o přídavné jméno „socialistický“ a tím se osvobodil od zatížení kapitalistickou špínou. Zdrojem socialistického zisku byla socialistická nadhodnota. Socialistický zisk socialistických podniků byl v období reálného socialismu hlavním zdrojem příjmu státního rozpočtu.

 Solidarita

Solidarita se očekávala a propagovala například v těchto dimenzích: „s africkými národy, s dělníky a rolníky všech zemí světa, s utlačovanými v různých zemích, s černošským obyvatelstvem, s britskými horníky“ atd.. Co ve skutečnosti tato solidarita znamenala, nelze přesně určit. Často se jednalo o vojenskou pomoc  levicovým bojovníkům proti tamnímu systému nebo proti koloniálním mocnostem, jindy jen o podporu politickou a morální. Za tento výraz bylo tedy možné skrýt především vměšování do situace v jiných zemí s cílem exportu marxismu-leninismu, ideologie reálného socialismu a především vlivu SSSR a zemí socialistického tábora.

 Soudruh, soudružka

 oslovení mezi členy KSČ, později rozšiřované do celé společnosti (soudružka učitelka, soudruh ředitel, soudruh Novák, soudruh předseda atd.). Vzorem soudruha a soudružky byli mladí, ztepilí, usměvaví lidé – viz též Socialistický člověk.

 Soudružská výpomoc

Organizovaná, režimem podporovaná, zejména pracovní výpomoc mezi uvědomělými jednotlivci či kolektivy za socialismu. Mohlo se jednat například o pomoc družstevníkům v době žní nebo sklizně sezonních plodin.

 Soudružská zábava

Družná, veselá zábava mezi soudruhy, družícími se občany, pracovníky družebních závodů atd., u níž se nepředpokládaly žádné excesy, avšak pouze radost z možnosti pobavit se vesele s jinými soudruhy.

 Soudružské vztahy

Výraz používaný médii pro popis vztahů na pracovišti, které měly působit radostným, tvůrčím přátelským dojmem.

 Soudružské přivítání

Režimem podporované, vřelé, přátelské, veselé, radostné přivítání mezi soudruhy. Vyšší představitelé strany a vlády si při soudružském přivítání také obvykle dávali soudružský polibek a někdo z jejich doprovodu nebo šátkované děti předávaly druhým soudruhům květiny.

 Soudružský polibek

Aby bylo masám náležitě prezentováno přátelství a láska mezi bratrskými stranami a jejich představiteli, tak tito se při setkáních často vřele či spíše milenecky líbali.

 Komentář:        

Z vítání a líbání nejvyšších představitelů strany a vlády různých ZST a hlavně s nejvyšším mužem Moskvy bylo mnoho poměrně odpuzujících fotografií. Na kolik upřímné jak polibky, tak úsměvy a objímání bylo, je naprosto patrné z fotografií ze setkání Dubčeka a Brežněva v Čierné nad Tisou na konci července 1968. Za několik týdnů po tomto „vřelém“ setkání obou nejvyšších soudruhů přijely do ČSSR armády Varšavské smlouvy a tentýž Brežněv, který Dubčeka v Čierné soudružský líbal, jej nechal násilím společně s jeho kolegy naložit do letadla, přivézt do Moskvy a zde jim přikázal podepsat Smlouvu o dočasném pobytu Sovětských vojsk v ČSSR.

Lidová tvořivost:

•  Po setkání v Čierné mezi Dubčekem a Brežněvem si Brežněv posteskl – jo to Novotný, ten uměl jinak líbat …

•  Když se Gustáv Husák loučil s Brežněvem na ruzyňském letišti, tak Brežněv šuškal ženě něco do ucha. Na dotaz novinářů paní Brežněvová stydlivě prozradila, co jí to manžel říkal:
  "Ty, jako politik je ten Husák úplná nula, ale líbat, to se musí nechat, líbat teda umí!"

• Hlavní kvalifikace do vysoké politiky? Umět skvěle líbat!

Soudruzi (kubánští, němečtí atd.)

Označení soudruhy pro osoby jiné národnosti vyjadřovalo radost z mezinárodních družebních vztahů nejen mezi členy komunistických stran, ale i kohokoliv, kdo se účastnil různých oficiálně podporovaných mezinárodních (rozuměj především v rámci socialistických zemí) kulturních, pracovních, politických, odborářských, družebních atd. výměn a setkání. Soudruhy byli tedy v médiích označováni všichni, kdo se takovýchto akcí zúčastnili. O něco vřelejší text pak obvykle patřil soudruhům ze SSSR.

 Souhlas (doporučení)

O souhlas, případně o doporučení bylo třeba žádat, v případě, že člověk chtěl nějakým způsobem zlepšit své vzdělání, pozici nebo život. Bylo tedy třeba souhlasu s cestou do zahraničí, doporučení ke studiu, souhlas s žádostí o devizový příslib, doporučení k zavedení telefonu, souhlas s výměnou bytu atd., atd.. To, zda člověk dostane souhlas nebo doporučení záviselo na jeho hodnocení a vztahu s těmi, kteří doporučení nebo souhlas vydávali.

 Soutěž tvořivosti mládeže (STM)

Každoročně vyhlašovaná soutěž pro různé věkové kategorie dětí a v různých disciplinách. STM bylo organizováno v postupných kolech – školské, okresní, krajské, republikové. Soutěžit i vyhrát bylo mezi dětmi v padesátých a šedesátých letech často prestižní záležitostí. Současně s STM byla vyhlašována ještě soutěž STTM – Soutěž technické tvořivosti mládeže zaměřená na technickou zdatnost.

 Soutěžení

Byla náhražka výrazu „konkurence“, která měla ideologicky nepřijatelný nádech. Takže socialistické podniky mezi sebou mohly pouze soutěžit, podobně jako tomu bylo i v případech socialistických zemí atd. Další formou srovnávání byla soutěž mezi světovými soustavami – socialistické a kapitalistické. Viz též mírové soutěžení kapitalismu a socialismu.

 Soutěž o zlatou mříž ministerstva vnitraMezi lidmi kolovalo stále množství vtipů zesměšňující režim nebo politiky či obojí. Tyto vtipy se ale šířily tajně a jen mezi nejbližšími. V zaměstnání nebo na jiných veřejnějších platformách se takové vtipy nevyprávěly. Někdy je šiřitelé svým nejbližším uváděli jako další příspěvek do „soutěže o zlatou mříž ministerstva vnitra“.

 Lidová tvořivost:

•  Nejlepší politický vtip je ten, na který si ještě po deseti letech vzpomenete s takovým smíchem, až se za mříže popadáte.

• Federální ministerstvo vnitra vyhlásilo soutěž o zlatou mříž – první cena 15 let.

• V tomto roce byla soutěž o zlatou mříž již uzavřena. Vyhrál ji ředitel pankrácké věznice, který nechal nad bránou vyvěsit nápis „Vítáme delegáty sjezdu KSČ“.

• Pán poslouchá v hospodě, jak si chlapi vyprávějí politické vtipy, a po chvíli povídá: „Tenhle je dobrej, to si musím zapsat! Jak se jmenujete?“

• Chodbou justičního paláce jde prokurátor a směje se tak, až se popadá za břicho. „Čemu se prosím tě tak směješ?“ ptá se ho kolega. „Teď jsem slyšel tak fantastickej vtip, že se nemohu přestat chechtat.“ „Jo?, tak mi ho pověz?“ „Ale prosím tě, to nemůžu, teď jsem za něj jednomu chlápkovi napařil 5 let.“

Sověti

Všeobecné mediálně prorežimní označení pro obyvatele SSSR.

 Sovětský

Cokoliv co bylo vytvořené, vymyšlené atd. v SSSR, např. sovětské zkušenosti, sovětské zboží, sovětské území atd..

 Lidová tvorba: 

• Sovětské výsledky v zemědělství a průmyslu si vyžádaly zavedení čtyř stupňů v hodnocení - dobrý, lepší, nejlepší, sovětský.  

Sovětský svaz

 Viz SSSR. Zkrácená verze oficiálního názvu, který zněl Svaz Sovětských Socialistických Republik.

 Oficiální hesla:

• Sovětský svaz bašta světového míru
• Sovětský svaz náš vzor
• Sovětský svaz – záruka míru
• Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.
• Sovětský svaz – náš přítel
• Prohlubujme věčné přátelství se Sovětským svazem!
• Úzce semknuti se Sovětským svazem kupředu za socialismus a mír!

Lidová tvorba:

• Se Sovětským svazem přišla bída na zem.
• Se Sovětským svazem do věčné basy.
• Se Sovětským Svazem na věčné časy a ani o minutu déle!
• Přátelství se Sovětským svazem jsme prohlubovali tak dlouho, až jsme na dně.

• „Pane doktore, budu moct po mé nemoci ještě milovat?“ „Svou ženu asi ne, ale Sovětský svaz určitě ano“.

• Proč jsou v Sovětském svazu oblíbené špičaté italské boty?
  Protože se jimi dá zašlápnout šváb i v koutě.

• Soutěžní otázka: "Máte rádi Sovětský svaz?" Ano, dva body. Ne, dva roky.

• Otázka na Rádio Jerevan: „Je v Sovětském svazu dovoleno číst výroky velkého čínského vůdce Mao-Tse-Tunga?” Odpověď: „V principu ano, ale pouze v originále.”

• Se sovětským časem na věčné časy – to nám to uteklo (konec osmdesátých let)

•  Otázka na rádio Jerevan: „Je pravda, že Sovětský svaz přišel na nový způsob stavby lodí?” Odpověď: „Hrdě můžeme oznámit, že ano. Nové lodě typu Tajga budou mít boky seskládány z mohutných kmenů, které v případě ztroskotání poslouží jako záchranné čluny.”

• Otázka na Rádio Jerevan: „Může Američan nazvat prvního muže státu potřeštěným dědkem?” Odpověď: „Ano!” Otázka na Rádio Jerevan: „A můžeme mi také?” Odpověď: „Ano, prvního muže USA může každý sovětský občan nazvat potřeštěným dědkem.

Sovětská vojska

Označení pro vojska SSSR po podepsání Smlouvy o dočasném pobytu vojsk SSSR v ČSSR. Po určitém čase bylo toto označení nahrazováno výrazem bratrská vojska.

Sovětské zkušenosti

Cokoliv označeného za sovětskou zkušenost mělo podstatně vyšší naději na oficiální podporu.

 Sovětští odborníci

Vždy, když se kdokoliv – politici či média – odvolával na „sovětské odborníky“, bylo to v obdivném či radostném tónu a s přesvědčením, že se jedná o naprostý vrchol možností, znalostí, schopností a dokonalosti a že je třeba jejich poznatků využít. Sovětští odborníci se také často žádali o rady a názory.

Lidová tvorba

•  Při kopání tunelu pražského metra se najdou lidské kosti. Čeští archeologové jsou toho názoru, že může jít o kostry Cyrila nebo Metoději. Chtějí si však svůj názor ověřit u sovětských odborníků a tak jim svůj nález pošlou k přezkoumání a dotazem. Za několik měsíců dostanou zpět krabici s kostmi, na které je napsáno: „Je to Cyril, přiznal se“. 
•  Z Moskvy na Sibiř poslali nový typ motorové pily, aby jí tam vyzkoušeli. V návodu bylo uvedeno, že by se s ní mělo dát pokácet 200 stromů denně.
  Ivan tedy vyrazil do lesa, kácel celý den a pokácel 150 stromů.
  "Ivane Ivanoviči, to je málo. Zítra se musíš víc snažit!"
  Ivan kácel druhý den 170 stromů.
  "Ivane Ivanoviči, opravdu se musíš více snažit."
  Třetí den tedy Ivan byl už brzo ráno v lese a do večera pokácel 190 stromů.
  Pozvali tedy odborníka z Moskvy, ten pilu rozebral, prohlédl, složil a vyrazili do lesa. Tam pilu nahodil a Ivan na to:
  "Jé, ono to vrčí!"

 Sovětští lidé

Slavnostně pozitivní označení první kategorie sovětských občanů.

 Sovětští poradci

Po únorovém vítězství pracujícího lidu začali do ČSR přijíždět sovětští poradci zběhlí především v otázkách organizace komunistické moci, státní bezpečnosti, politických procesů, kolektivizace atd.. Tito poradci měli obvykle skutečnou rozhodovací moc a čeští vysocí funkcionáři, kterým „radili“, prostě jen přijímali jejich „doporučení“ jako rozhodnutí, která realizovali.

 Lidová tvorba:

• Co udělá sovětský člověk, když nemá kam jít?
  Nic, oni si už pro něj přijdou.

Sověty

Označení pro kolektivní orgány moci v SSSR. Sovět – Rada.

 Spartakiáda

Velká přehlídka sportovní mládeže, která nahradila (a samozřejmě „předčila“) sokolské slety. První byla v roce 1955, druhá 1960, třetí 1965, čtvrtá 1975 a pak ještě byla pátá v roce 1980. Příprava na spartakiádu trvající 2-3 roky obvykle snížila zájem dětí a mládež o tělocvik a sport vůbec. Pro pořádání spartakiád byl také vystaven tehdy největší stadion na světě na Strahově v Praze.

 Splnění plánu

Plán a stupeň jeho plnění byl měřítkem úspěšnosti podniků a jejich vedení. Při stanovování plánu se proto bojovalo o to, aby byl co nejnižší a tak bylo možné jej překračovat, protože za překračování plánu byly obvykle nějaké odměny a to bez ohledu na to, zda překročení mělo vlastně nějaký pozitivní dopad. Ten bylo při neexistenci trhu často velmi těžké identifikovat.

 Spojení strany s pracujícím lidem

Strana vystupovala jako „předvoj dělnické třídy, ve kterém měly být ty nejschopnější, nejaktivnější a nejzasloužilejší kádry. O jejich spojení s pracujícím lidem, které ze svého rozhodnutí reprezentovaly, se média často zmiňovala. Toto spojení se ale realizovalo především v médiích a při zorganizovaných setkáních, kde se přednášely projevy, předávaly kytice, děkovalo a slibovalo se.

 Společenská krize

Krize ve straně, která díky vedoucí úloze strany vždy přerostla v krizi společenskou (celospolečenskou). Strana také raději hovořila o krizi společenské nebo celospolečenské, protože to odvádělo pozornost od problémů existujících ve straně případně od nedostatků vznikajících jako následek obecných problémů reálného socialismu. Největší „společenskou krizí“ prožívala ČSSR v období Pražského jara.

 Společenský řád

Výrazu „společenský řád“ také v určitém ohledu odpovídal výraz „společnost“. Šlo o označení základních principů, na nichž byl určitý stát organizován. Především se rozlišovalo na „kapitalistický/třídní“ a „socialistický/komunistický/beztřídní“ řád nebo společnost.

 Společenský systém

Společenský systém se rozlišoval na kapitalistický a socialistický. Viz též společenský řád.

 Spolupráce

Spolupráce byla médii verbálně propagovaná na místní i mezinárodní politické, ekonomické i společenské úrovni. Za mezinárodní platformu v této souvislosti byly však považovány prakticky výhradně země ZST (Země socialistického tábora) a případně pro-sovětsky orientovaná hnutí, jednotlivci a režimy v jiných, zejména rozvojových (afrických, asijských, jihoamerických) zemích.

 Spontánní

Označení pro „radostné projevy“ mas na dobrovolně povinných akcích organizovaných na podporu režimu při příležitosti různých svátků nebo jiných příležitostí.

 Spotřebitel
Spotřebitelé byli v určité chvíli vlastně všichni. Jednalo se o náhražku za výraz „zákazník“. Vzhledem k ideologické nepřijatelnosti výrazů „trh, zisk“ a dalších, které připomínaly kapitalistický systém, bylo potřeba nahradit i další kategorie výrazů, které byly příliš spjaté s kapitalismem. Opakem spotřebitele byl pak výrobce. Vzhledem k chronickému nedostatku zboží v době reálného socialismu a služeb byl spotřebitel vůči výrobci vždy v nevýhodě.

 Sputnik

Tento výraz zazněl poprvé ve druhé polovině padesátých let po té, co SSSR vypustil první družici obíhající kolem země – Sputnik. Podobně jako všechny další úspěchy na poli kosmického výzkumu, bylo i vypuštění prvního Sputniku prezentováno jako doklad nadřazenosti systému socialistického systému kapitalistickému. Rozhodně to tak i působilo, avšak problémem bylo, že do vojenství, kosmonautiky, vrcholového sportu atd. se v SSSR věnovalo nepřiměřené množství prostředků, které se obvykle braly z vývoje, výroby a prodeje spotřebního zboží a potravin.

 Specifika

Výraz, který označoval určité odlišnosti. Specifika se používala často také jako vysvětlení objektivních problémů v nějaké oblasti ať geografické nebo věcné.

 Lidová tvorba:

•  Specifika budování socialismu v ČSSR – nesmí pršet ani být sucho, nesmí být ani zima ani teplo, nesmí svítit slunce ani být pod mrakem…

 Spekulant

Toto slovo mělo označovat lidi využívající chaosu v socialistické nabídce zboží pro vlastní zisk. Ve větší míře se tento výraz objevoval do poloviny padesátých let a pak opět po invazi v roce 1968, kdy bylo hospodářství na pokraji kolapsu, a byl nedostatek většiny spotřebního zboží. Opravdové spekulanty však produkoval právě socialismus, protože socialističtí spekulanti mohli využít například svých známých k tomu, aby získali za běžné ceny nějaké nedostatkové zboží a toto pak za vyšší cenu nebo výměnou za jiné privilegované zboží či služby nabízeli. Podobnou možnost nabízela i organizace Tuzex, kde bylo některé zboží výrazně levnější než na tuzemském trhu. Tuzex také samozřejmě plodil kastu lidí nazývaných veksláky. Reálný socialismus tak na jednu stranu zakazoval soukromě podnikat a nezávisle pracovat, ale na druhou stranu vytvářel řadu příležitostí k bezpracnému obohacování (rozkrádání, veksláctví, úplatky atd.).

Společně dokázat

Zřejmě po vzoru J.V. Stalina, který se po napadení SSSR Německem obrátil k celému národu bez výjimky jako k bratrům a sestrám, se režim v ČSSR ve chvílích nouze snažil hrát na patriotické struny v srdcích obyvatelstva a propagoval myšlenu „společných“ snah a práce. „Společně“, tzn. bez ohledu na politické názory, úroveň vzdělání atd., měli všichni obyvatelé ČSSR radostně komusi (obvykle západním imperialistům) dokázat, že socialistický systém je úspěšnější než kapitalismus nebo že nějaké problémy budou překonány.

 Spravedlivě potrestat

Viz  Po zásluze

 Srazit na kolena

S lidmi jiného politického názoru režim nediskutoval a prostě je musel „srazit na kolena“, což znamenalo dostat je do pozice plné bezmoci vůči režimu. Výraz se čas od času objevoval v médiích.

 Srp a kladivo

Společně s pěticípou hvězdou hlavní symboly komunistického hnutí. V dobách reálného socialismu byly prezentovány na různých uměleckých dílech, socialistických stavbách, bankovkách atd..

 Lidová tvořivost:

•  Na olympiádě padly postupně tři světové rekordy v hodu kladivem. Když se reportér Pravdy ptal sovětského závodníka, který skončil třetí, tak ten poděkoval straně a vládě, že mu umožnila trénovat a zúčastnit se olympiády, Američan na druhém místě řekl pro New York Times, že děkuje trenérovi, rodičům, manželce, sestrám bratrovi atd., Čech který vyhrál, řekl reportérovi Rudého práva „to bylo jen kladivo, kdybyste mi dali i srp, tak to hodím ještě mnohem dál“.

Srpen 1968

Odkaz na invazi vojsk Varšavské smlouvy 21.8. 1968. Viz též Bratrská pomoc.

 Srpnové události

Termín používaný v mezidobí po okupaci a před přijetím jejího označení jako bratrská pomoc.

• Lidová tvorba:
  21. srpna 1968 budí žena manžela: „Vstávej Pepo, přišli okupanti“. A Pepa vrčí na ženu: „Ale spi prosím Tě, to je blbost, to by přeci Rusové nedovolili“.

 SSM

Socialistický svaz mládeže – nástupce dřívějšího ČSM, Československého svazu mládeže. SSM byl založen po srpnové invazi, v roce 1970 jako součást normalizačního procesu.

 SSR

Zkratka pro Slovenskou Socialistickou Republiku, která byla jednou ze dvou republik tvořících od října 1968 federativní ČSSR.

 SSSR

Svaz Sovětských Socialistických Republik -  ruské impérium vzniklé oficiálně v roce 1922 pod vedením Komunistické strany Ruska. Součástí SSSR byly tyto země: Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Arménie, Azerbajdžán, Gruzie, Turkmenistán, Kyrgyztán, Kazachstán, Uzbekistán a od roku 1939 také Estonsko, Litva a Lotyšsko. Po druhé světové válce se však do sféry SSSR v mnoha oblastech dostaly země, které byly očištěny od Němců Rudou armádou. Tyto země tak ztratily svou faktickou suverenitu. Viz též Sovětský svaz.

 Lidová tvorba:

• Jaké národnosti je Amor? Sovětské – má holý zadek, plnou pusu lásky a v ruce zbraň.

• Co znamená zkratka SSSR? „Stalinova Smrt Spasí Rusko“.

• Dotaz na Rádio Jerevan: „Je pravda, že v SSSR roste kukuřice jako telegrafní sloupy?“ Odpověď: „Ano, je to pravda, někdy dokonce i hustší.“

• „Ať žije SSSR!, ale za vlastní.“

• Volají Američané Rusům, že vynalezli telefon do nebe. Rusové přijedou, vytočí dlouhé číslo a ozve se: "Svatý Petr, prosím?" Rusové řeknou, že to byl omyl a zavěsí. Ptají se, co budou dlužni.  "100 dolarů."
  Druhý den volají Rusové Američanům, že vynalezli telefon do pekla.
  Američané přijedou, vytočí dvě nuly a ozve se: "Haló, tady Lucifer!"
  Oni se leknou a ptají se, co jsou dlužni za vyzkoušení. "Jednu kopějku."
  "A proč tak málo?" "Je to místní hovor."

Stachanovec

Uvědomělý pracovník - člen strany, který láme jakékoliv pracovní normy a rekordy a to vše, aby ukázal radost z práce a oddanost věci socialismu. Slovo vzniklo podle jména jednoho z nejznámějších sovětských dělníků lámajícího rekordy při soustružení – soudruha Stachanova.

 Stalin, Josef Vissarionovič

Žil 1878-1953. Nejdříve student teologie, pak bankovní lupič, následně revolucionář a nakonec generální tajemník ÚV KSSS. Mnoha zdroji považovaný za největšího a nejsurovějšího diktátora v historii. Vyhrál mocenský boj po smrti Lenina (1924), zbavil se všech svých původních přátel, avšak potenciálních či skutečných politických konkurentů tak, že je připravil o život (Kameněv, Zinověv, Trockij, Bucharin atd.). Zavedl v SSSR teror NKVD, gulagů, procesů a čistek a ve dvacátých letech zavedl násilnou kolektivizaci, která stála životy přes 10 milionů lidí. V roce 1939 podepsal pakt s Hitlerem a napadl Polsko z východu jen o 14 dní později, než to udělal Hitler ze západu. Nechal popravit v Katyni více než 22 000 důstojníků polské armády. Hitlerovi věřil natolik, že nepřipravoval SSSR na válku s Německem, což pak stálo zbytečné životy miliony vojáků Rudé armády a pro SSSR se to stalo téměř osudné. Vytvořil spojenectví s Churchilem a Roosveltem. Podařilo se mu je celkem úspěšně oklamat a získat pod svou kontrolu země východní a střední Evropy. I Beneše získal k podpisu Smlouvy o přátelství v roce 1943, což byl jeden ze základních dokumentů umožňujících poválečnou dominanci SSSR v Československu.

 Po ukončení války v roce 1945 se připravoval na ozbrojený konflikt s „kapitalistickým světem“, aby „dovršil vítězství věci socialismu“. V roce 1953 v březnu zemřel po srdeční mrtvici. Jeho ministr vnitra Berija k němu však nepustil lékaře, protože tvrdil, že se o nic nejedná. Za dva dny už bylo pozdě. Spekuluje se, že Berija věděl, že on sám se dostal na seznam odsouzených k popravě a tak využil příležitosti a nechal Stalina umřít. Se Stalinem je spojen výraz „kult osobnosti“. Období jeho vlády poprvé kritizoval blízký spolupracovník, nyní již vládce SSSR, Chruščov v roce 1956 na sjezdu KSSS. Některé statistiky uvádějí, že Stalin připravil o život při svých čistkách, kolektivizaci a celkovém teroru celkem snad až 50 milionů občanů SSSR. Přesná čísla zřejmě nejsou k dispozici. V Praze byl Stalinovi postaven monumentální pomník na Letenské pláni, ale po 7 letech (1963) byl opět zbořen.

 Stalinova životní a politická filozofie je zřetelně patrná z některých jeho citátů:

• Smrt jednoho je tragédie, smrt milionů je statistika.
• Smrt řeší všechny problémy – není člověk, není problém.
• Vděčnost je nemoc, kterou trpí psi.
• Nezáleží na tom, jak se hlasovalo, záleží na tom, jak se to spočítalo.
• Ten, kdo prozradí informátora, musí jít sám ke zdi.
• Vše je otázkou výběru správných lidí.
• Papež si na mě stěžuje. A kolik vlastně má papež divizí?
• Spolu s Němci bychom byli bývali neporazitelní….
• Není takových pevností, kterých by bolševici nedobyli

Lidová tvorba:

•  Milovaný vůdce Stalin se prochází rozvinutou socialistickou vesnicí a vidí ženy, jak perou prádlo. Tak copak to děláte milé soudružky? „Pereme, pereme, drahý soudruhu Staline.“ Stalin se dobrotivě usmívá a brumlá si? „Jen perte, perte, zítra se bude věšet.“

• Soudruh Stalin si pozve na kobereček jednoho ze svých nejvyšších generálů. Chvíli chodí kolem něj, prohlíží si ho a pak se nervózního generála zeptá: „Kolik Vám je let?“ Generál se postaví do pozoru a říká „Shodou okolností mi zítra bude 60 let, soudruhu Staline“. „Nebude, nebude“, usměje se Stalin.

• Soudruh Stalin ztratil fajfku. Jeho ministr vnitra, Berija okamžitě zatýká všechny lidi v okruhu 10 verst a všechny spolupracovníky kdekoliv. Stalin fajfku za pár dní našel a říká to Berijovi. Toho mrzí, že je to škoda, protože ze 750 zatčených se jich už 746 přiznalo. „To je v pořádku, pokračujte, pokračujte dokud se nepřiznají všichni“, rozhoduje moudře soudruh Stalin.

• Smí jiný soudruh kritizovat soudruha Stalina? Smí, ale je škoda každého člověka.

• Jaký je rozdíl mezi automatickou pračkou a Stalinem? „Stalin i věšel.“

• Stalin se doslechl, že britská královna zveřejňuje každý rok zprávu o svém zdravotním stavu. Rozhodl se tedy k obdobnému kroku, ale s tím, ne jednou za rok, ani ne jednou za měsíc, ale hned každou hodinu bude informovat sovětský lid, jak na tom je.

         Zpráva v 06.00 moskevského času: „Náš velký Stalin se právě vymočil“

         Zpráva v 07.00 moskevského času: „Náš velký Stalin měl právě stolici“

         Zpráva v 08.00 moskevského času: „Náš velký Stalin se právě probudil“

• „Jaký je rozdíl mezi tramvají a Stalinovou cestou k socialismu?“ „Žádný, pár lidí sedí a ostatní visí.“

• Ke Stalinovi se přihlásí na audienci jeho nejvyšší vědec. Po chvíli se osmělí a říká: „Soudruhu generalissime, mám jednu skvělou a jednu špatnou zprávu, našli jsme v tundře zmrzlé ženské tělo, podařilo se nám jej obživnout a zjistili jsme, že je to samotná matka Vladimíra Iljiče Lenina“. „To je zajímavé, a co je ta špatná zpráva?“. „No taky jsme zjistili, že je těhotná“.

• Stalinismus

Výraz za socialismu používaný velmi nejistě a jen po omezenou dobu ke konci padesátých let. Výraz popisoval období vlády J.V. Stalina, kdy docházelo k největším přehmatům (zvěrstvům) socialismu (gulagy, popravy bez soudu, celkové bezpráví atd.). V roce 1964 po příchodu k moci neostalinistů jako L.I. Brežněv byla kritika stalinismu zcela zastavena.

 Lidová tvorba:

• Má matka je Rusko a otec Stalin. A kým chceš být, až vyrosteš? Sirotkem.

Stalinův pomník, staliňák

Monumentální stavba věnovaná „československým lidem svému osvoboditeli“. Stavba pomníku začala v roce 1949 (tzn. ještě před Stalinovou smrtí) a pomník byl odhalen v roce 1955, tedy 2 roky po smrti J.V. Stalina a v době, kdy již v SSSR začínalo období odsuzování kultu osobnosti Stalina. Během výstavby pomníku nebyly v Praze prakticky žádné kapacity volné pro výstavbu, údržbu a opravy bytů a domů, což se později projevilo několika závažnými haváriemi a také chronickým nedostatkem bytů. Pomník byl zbořen v roce 1962. V lidové tvorbě byl pomník nazýván také „Fronta na maso“, zřejmě proto, že za sochou Stalina byl zástup jednotlivců. K pomníku patřily fontány, mramorové vodní nádrže, mramorová schodiště, park s mramorovanými cestami a obrubníky atd.. Dnes se mramorové části využívají asi účelněji pro trénink skatingu.

•  Lidová tvorba:
  "Poslyšte, ta Stalinova socha, všude ty Leninovy obrazy - vy ten Sovětský svaz ale musíte mít rádi." "Jo. Musíme."

Staré pořádky

Všeobecné mediální označení období před Únorem. Viz též Nové pořádky.

 Státní bezpečnost (StB)

Vysoce obávaná tajná, neuniformovaná složka bezpečnostních sil řízená Ministerstvem vnitra. Jejím cílem byla především ochrana reálného socialismu proti vlastním lidem, boj proti odpůrcům systému a získávání informací o odpůrcích. K zajišťování informací o náladách, názorech, činech a postojích jednotlivců byla také vytvořena síť agentů StB. Ti pracovali pod kódovými jmény a donášeli informace i na své blízké a přátele.

 Lidová tvorba:

•  Proč máme tolik tajnejch policajtů? Vláda šetří i na uniformách.

• Bouchání na dveře. Zevnitř se ozve hlas: "Kdo tam?" "STB." "A co chcete?""Popovídat si."
  "A kolik vás je?" "Dva." "Tak si popovídejte."

Státní plánovací komise (SPK)

Úkolem SPK bylo vypracování návrhů plánů rozvoje národního hospodářství – roční, pětileté (pětiletky) atd..  Jednalo se vlastně o nejdůležitější ministerstvo. Ministr -  předseda SPK – byl současně místopředsedou vlády. Viz též Plán, Plánování.

 Státní vlastnictví

Jedna ze dvou podporovaných forem vlastnictví v období reálného socialismu. Vlastnění výrobních prostředků bylo socialistickým právním systémem rezervováno výlučně pro státní a družstevní formu. Soukromé vlastnictví bylo tolerováno pouze pro spotřební předměty, rodinné domky, chaty atd. Viz též družstevní vlastnictví.

 Státní statek

Státní zemědělské podniky hospodařící na kapitalistům, Němcům konfiskované nebo jiným způsobem státem nabyté zemědělské půdě.

 Stavba socialismu

Stavby přehrad, elektráren nebo jiných větších komplexů sloužících budování socialistické výrobní základny byly často označovány jako stavba socialismu a dostávaly tak priority v systému zásobování potřebnými stavebními materiály, náboru pracovních síl, podmínkách pro zaměstnance atd..

 Stavba mládeže

Podobně jako stavby socialismu byly některé stavby označené jako stavba mládeže s podobnými výhodami jako u staveb socialismu. Rozdílem byl vyšší podíl mladých lidí dodávaných mládežnickými organizacemi jako pracovníků na těchto stavbách.

 Oficiální heslo:

• Čestně splníme úkoly na stavbách mládeže!

Stavební družstvo

Začátkem šedesátých let se ukázalo, že státní možnosti investic do bytové výstavby jsou nedostačující (začátek tohoto problému přišel s výstavbou Stalinova pomníku na Letné, který zatížil rozpočet nad únosnou míru). Stát znárodnil většinu činžovních domů avšak, ať z finančních nebo z organizačních důvodů, nebyl schopen zabezpečit ani jejich řádnou údržbu. Stavební družstva vznikla tedy jako alternativa státní výstavbě, kdy investice do nových bytů a později náklady s jejich údržbou nesli členové družstev. Ani tato forma výstavby však nebyla dostačující, neboť družstevní pořadníky na byty se během pár let prodloužily tak, že čekací doba na byt se dostala v Praze až na 15-20 let.

 Stěna

Označení části nábytku v bytě. V bytech na sídlištích dokonce zásadní součást obývacího pokoje. Stěna obvykle sloužila jako knihovna, vitrína, prostor pro televizní přijímač a její nejnižší část pak jako úložiště na prádlo nebo jiné věci. Sehnat stěnu byl obvykle základní cíl při vybavování bytu. Viz též Sektorový nábytek.

 Strana

Tímto výrazem byla myšlena výlučně strana komunistická. Samostatné fungování jiných politických stran nebylo možné a strany organizované v Národní frontě neměly žádnou politickou subjektivitu.

Lidová tvorba: 

• Jestlipak víte, proč chodí po domech chlapi v černých kabátech a přeměřují záchody?
  Aby zjistili, jestli náhodou lidi neserou na stranu!

• Letí letadlem Nixon, Brežněv a Husák.  Jejich letadlo najednou přepadnou čerti.
  "Chceme ten kufřík Nixone! Jinak Tě vezmu do pekla! " Nixon jim dá kufřík a oni odletí. Za chvíli se vrátí a chtějí to samé po Brežněvovi. Opět se vrátí a chtějí kufřík po Husákovi. Jenže, když jim dá kufřík Husák, už se nevrátí. Bush a Brežněv se ho ptají: "Co bylo v tom kufříku ?" "Přihlášky do strany".

Strana a vláda

Termín používaný ve všech médiích reálného socialismu a označující skupinu osob, které na základě svých stranických funkcí získávaly funkce státní a vládní. Většině obyvatelstva splývaly výrazy jako parlament, vláda, strana atd., což lze jednoduše vysvětlit tím, že hlavní moc měl ÚV KSČ a ostatní orgány byly jeho názorům a rozhodnutím zcela podřízené.

 Stranická legitimace

Legitimace potvrzující příslušnost ke KSČ.

 Stranická příslušnost

Myšleno bylo zásadně jen členství v KSČ.

 Členství v KSČ bylo velmi důležitým kriteriem při hodnocení určitého jednotlivce ke studiu, výkonu zajímavé práce či pracovního nebo hodnostního postupu. Pro nečleny byl zcela jasný limit, kam až se mohou v pracovním postupu či jiných oblastech života dostat. Společnost tak byla rozdělena v zásadě na dvě úrovně občanů. V těchto však byly další podskupiny v závislosti na dalších kritériích (například nestraník vyloučený z KSČ měl mnohem menší šance na cokoliv než nestraník, který v KSČ nikdy nebyl, straník s příbuznými v zahraničí měl přes svou příslušnost ke straně černý bod ve svém hodnocení omezující jeho postup atd.).

 Stranické orgány a organizace

 Nejvyšší orgán strany byl Sjezd, obvykle se konal každých 5 let. Svolával jej Ústřední výbor KSČ, který byl nejvyšším orgánem v období mezi sjezdy. ÚV KSČ zasedal obvykle 4 – 5x do roka. Většinou s jedním hlavním tématem (ideologie, hospodářská situace, zahraniční politika). V  období mezi zasedáními ÚV KSČ řídilo stranu Předsednictvo ÚV KSČ, zpravidla 7 až 9 nejvyšších stranických funkcionářů, kteří drželi praktickou moc ve straně i ve státě.

 Z územního hlediska pracovaly krajské, okresní (obvodní) výbory. Nejmenší jednotkou byla Místní organizace (MO) KSČ (v příslušném místě bydliště). Z pohledu profesního členění byla prvotním článkem na závodech, školách, institucích apod. Základní organizace (ZO). Ve velkých firmách a společnostech působily také Celozávodní výbory KSČ (CZV). Jedním z hlavních úkolů MO, ZO a CZV KSČ byla kádrová práce, včetně psaní posudků. Strana tak prostřednictvím svých orgánů a organizací ovlivňovala osudy většiny obyvatel ČSSR.

 Stranické prověrky

Čas od času bylo třeba prověřit, zda se do strany nedostali „prospěcháři, zakuklení nepřátelé socialismu, oportunisti, revizionisti“ nebo další „nežádoucí živly“. Strana v takových případech organizovala tzv. prověrky svých členů. Při prověrkách byla prověřována „věrnost principům marxismu-leninismu“ i straně. Nejznámější byly prověrky organizované po Pražském jaru, kdy základní otázkou při prověrkách pokládanou bylo, zda prověřovaný souhlasí či nesouhlasí s bratrskou pomocí armád Varšavské smlouvy. Viz též Vyloučený, Vyškrtnutý.

 Stranické školení

Pravidelná školení kandidátů a členů strany, na nichž se probíraly především předměty postavené na principech a aplikaci marxismu-leninismu. Součástí školení byly obvykle také rozbory aktuálních domácích a zahraničních situací z marxisticko-leninského úhlu pohledu.

 Stranický

Tento výraz byl používán zejména ve spojeních: stranická disciplína, stranická ideologie, stranické jednání, stranická buňka, stranická důtka, stranický trest, stranická hrdost atd. Výraz se v jakékoliv vazbě týkal výlučně jen strany komunistické.

 Stranický aparát

Nejasný propletenec vedení strany a jeho administrativního zázemí. Vzhledem k tomu, že nebyl používán transparentní způsob výběru a volby funkcionářů, nebylo často jasné, kdo je voleným nebo jmenovaným funkcionářem a kdo je jen výše postaveným administrátorem. Aparát strany tak mohl na lidi působit podobně jako soud v Kafkově Procesu – rozhodnutí přicházela odkudsi a nikdo přesně nevěděl odkud a jak.

 Stranický tisk

Hlavním titulem stranického tisku bylo celorepublikové úrovni Rudé právo. Řada dalších periodik, která se pod pojem stranický tisk řadila, vycházela na regionálních úrovních nebo se specializovala na určité problematiky. Faktem ale bylo, že kromě období Pražského jara se od veškerých médií

 Stranický trest

KSČ měla systém stranických trestů začínající důtkou a končící vyloučením. Stejný systém mají sice zřejmě i jiné strany, avšak v případě KSĆ v době reálného socialismu a vedoucí úlohy strany měly vyšší stranické tresty – zejména vyškrtnutí nebo vyloučení ze strany zásadní vliv na celý život potrestaného a často i na jeho rodinu. Například lidé vyloučení ze strany při prověrkách po roce 1968 nemohli doufat v nalezení pracovního místa odpovídajícímu jejich kvalifikaci a představám, jejich děti se prakticky nemohly dostat na střední či vysoké školy atd.

 Stranit se kolektivu

Velmi negativní hodnocení vztahu jednotlivce a kolektivu. Pokud se v posudku určitého člověka objevilo prohlášení „straní se kolektivu“, ukazovalo to na jeho nežádoucí odmítání společné práce, společných cílů socialistické společnosti.

Stráž

Vzhledem k tomu, že režim neustále odhaloval vnitřního i vnějšího nepřítele, bojoval s ním a ničil jej, bylo také třeba neustále „stát na stráži“, „držet stráž“ atd. proti nepřátelům socialismu. „Na stráži“ v režimních provoláních a médiích stáli především komunisté, případně pracující lid nebo dělnická třída.

 Strojní traktorová stanice (STS)

Podniky, které vlastnily a půjčovaly zemědělské stroje jednotným zemědělským družstvům a státním statkům. Měly umožnit lepší využívání financí do zemědělských strojů a jejich dostupnost kolektivně pracujícím zemědělcům. Samostatně hospodařící zemědělci byli mimo jiné i tímto způsobem „vedeni“ ke vstupu do JZD.

 Strukturální nedostatky

Důsledek plánovitého hospodářství, kdy nebylo prakticky možné naplánovat výrobu přesně tak, aby odpovídala měnící se poptávce a potřebám v množství, kvalitě nebo struktuře. Tohoto výrazu se začalo později i zneužívat v tom smyslu, že za strukturální nedostatky se vydával nedostatek čehokoliv a místo jasného oslovení tohoto problému se používalo přijatelnější označení jako „strukturální nedostatky“ nebo „strukturální problémy“.

 Studená válka

V podstatě celé období od skončení druhé světové války až do začátku devadesátých let, kdy se rozpadl SSSR..

 Tímto výrazem byla popisována skutečnost, že proti sobě stály dva znepřátelené světy, které byly čas od času na pokraji opravdové války. Spolupráce či dohoda byla velmi složitá a docházelo k ní jen zřídka. Tato situace měla vliv prakticky na celý svět, protože obě supervelmoci (bývalí váleční spojenci) – USA a SSSR se snažily získat do své sféry vlivu veškeré země, o které měly z nějakých důvodů zájem. Jednalo se jak o země v Evropě, Africe, tak na Středním Východě i o řadu asijských zemí a země ve střední i jižní Americe. Studená válka se projevovala i ozbrojenými konflikty, které byly podporovány buď USA nebo SSSR, případně oběma stranami (Korea, Vietnam, Kuba, Angola, Kambodža, Indonésie atd.). Obě supervelmoci se ale vyhýbaly jakémukoliv přímému vojenskému konfliktu mezi sebou, protože ten by s největší pravděpodobností býval přerostl ve třetí světovou válku. Nejblíže takovému stavu byl svět při Berlínské krizi (srpen 1961) a Karibské (Kubánské) krizi (září 1962). Viz též Chruščov.

 Stupeň uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva

Výraz zavedený do používání v šedesátých letech, kdy se problémy nedostatečné výroby spotřebního zboží začínaly stávat brzdou dalšího rozvoje a podpory socialismu. Úroveň hmotné spotřeby obyvatelstva se měřila různými ukazateli (počet ledniček, aut, telefonů, TV přístrojů, rádií atd. na 1000 obyvatel) a vývoj tento ukazatelů mezi jednotlivými roky byl pak používán v médiích nebo zatajován podle toho, jak čísla vycházela. V případech ideologické nouze pak byla čísla upravována tak, aby je bylo možné použít.

 SubotnikyVýraz subotnik pochází z ruštiny a znamenal radostnou a dobrovolně povinnou bezplatnou brigádu na zvelebení podniků, měst, továren, závodů apod. V ČSSR byly za subotniky lidmi označované pracovní soboty.

 Svazarm

Plným názvem Svaz pro spolupráci s armádou – organizace, která připravovala mladé chlapce i muže a děvčata i ženy v disciplinách, které bylo později možné využít v armádě (sportovní létání, parašutismus, autoškoly, potápění, elektrokroužky apod.). Vzhledem k tomu, že pro provozování těchto činností nebyla žádná jiná alternativa, měl Svazarm velké množství členů a byl svým způsobem celkem populární organizací, protože nabízel možnosti vyžití v zajímavých disciplinách bez velkých nároků na finanční náklady.

 Svazarmovec

Člen Svazarmu.

 Svazák, svazačka

Člen nebo členka ČSM nebo SSM. Viz též Mládežník

 Lidová tvorba:

• Co to je ? – je to modré a plave to ve vodě. Kapr ve svazácké košili.

 Svobodná Evropa

Jedna z rozhlasových stanic, vysílající od roku 1951 mj. také česky a slovensky necenzurované zprávy a také množství silně antikomunistických a antirežimních pořadů a informací. Svobodná Evropa byla v ČSSR rušena množstvím rušiček rozmístěných po celé republice. Oproti jiným zahraničním stanicím byla ale Svobodná Evropa silněji zaměřená na vyhledávání, publikování a případně i skandalizování různých problémů ČSSR.

 Lidová tvorba:

•  Chodí dva příslušníci VB po Václaváku a počítají kanály. Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest! Stop! Skloní se a do kanálu zařvou: „Húúú!“ A tak pokračují pořád dál a vše se opakuje. Vidí je děda a ptá se, co to vlastně dělají. „Ale, velitel nám nařídil, že máme rušit vysílání Svobodné Evropy na šestém kanále!“

 Světové soustavy

Svět byl v době reálného socialismu rozdělen na dvě základní světové soustavy – Světovou socialistickou soustavu a Soustavu kapitalistických zemí. Obě tyto soustavy soutěžily o získání co největšího počtu zemí do své sféry. Proto se tyto dvě soustavy soustředily mj. na snahu získávat tzv. rozvojové země. Dělo se tak především formou vojenské a hospodářské pomoci režimům těchto zemí.

 Světová socialistická soustava

Soustava zemí socialistického tábora (SSSR – Svaz Sovětských Socialistických republik, PLR – Polská lidová republika, ČSSR – Československá socialistická republika, NDR – Německá demokratická republika, MLR – Maďarská lidová republika, BLR – Bulharská lidová republika, RSR – Rumunská socialistická republika, Kuba, KLDR – Korejská lidově demokratická republika, Vietnamská Socialistická Republika a po určitou dobu také ČLR – Čínská lidová republika a Albánská lidová republika). Tyto země byly provázány systémem různých multilaterálních smluv řešících politickou, hospodářskou, bezpečnostní, vojenskou, soudní atd. spolupráci. Hlavním vojenským uskupením světové socialistické soustavy (bez Číny) byla tzv. Varšavská smlouva a hlavním ekonomickým uskupením byla tzv. RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci. V obou těchto organizacích měla rozhodující slovo Moskva.

 I Světová socialistická soustava měla své problémy a tak začátkem šedesátých let byla její jednota rozštěpena soubojem Čínské lidové republiky a SSSR o vedoucí roli mezi socialistickými zeměmi. Čína se odtrhla a později se k ní připojila také Albánie. Albánie pak v roce 1968 na protest (a zřejmě v obavě, aby se podobná invaze nemohla uskutečnit proti ní) proti invazi do ČSSR vystoupila z Varšavské smlouvy. 

Svoboda Ludvík

Žil 1895-1979. Profesionální voják, který během 2. Světové války organizoval československé jednotky v SSSR a v jejich čele se pak vrátil přes Duklu do Československa. Během válečného pobytu v SSSR se pravděpodobně stal tajně členem KSČ. Po válce se stal ministrem obrany. Dnes je mu vyčítáno, že v této své funkci nehájil žádné z vojáků, kteří byli odsouzeni k trestu smrti (např. Heliodor Píka) nebo k dlouhodobému věznění a všechny návrhy rozsudků odsouhlasil. V roce 1952 byl krátce zatčen, na zásah sovětských důstojníků pak propuštěn z vězení a odsunut k práci v zemědělském družstvu. Odsud jej dostal až Chruščov.

 V březnu 1968 byl zvolen prezidentem republiky a nahradil v této funkci Antonína Novotného. V srpnu 1968 byl společně s Dubčekem ve skupině politiků, kteří v Moskvě jednali s Brežněvem a jeho lidmi o řešení situace po invazi. V dubnu 1969 podpořil odstranění Dubčeka a volbu Husáka. V roce 1975 byl ve své funkci prezidenta Husákem nahrazen.

  Svobodné slovo

Deník vydávaný Československou stranou socialistickou (též součást Národní fronty). Podobně jako Lidová demokracie, obsahoval tento deník méně propagandy, ale zdroje a kvalita jeho zpráv byly stejné jako u Rudého práva. Pod původním názvem vycházel tento deník až do roku 1996. Od roku 1997 pak jeho vydávání pokračuje pod názvem Slovo.

 Šátkování

Slavnost předávání šátků dětem skládajícím pionýrský slib. Tento proces byl dětem předkládán jako „nejdůležitější“ den jejich života a odehrával se obvykle v nějakých „památných“ místech – muzeum V.I. Lenina, muzeum K. Gottwalda apod.. V Československu a zřejmě ve všech jiných ZST byly pionýrské šátky červené. Pouze v NDR, kde bylo třeba děti trochu potrestat za to, že jejich rodiče byli často fašisté, byly pionýrské šátky modré.

 Šedesátá léta

Šedesátá léta představovala příchod relativní svobody a uvolňování po tvrdém režimu a hrůzách let padesátých. Uvolňování vedlo k posílení postavení reformního křídla KSČ a postupně k Pražskému jaru v roce 1968. To bylo pak brutálně přerušeno invazí armád Varšavské smlouvy a vývoj se vrátil zpět do rukou konzervativců.

 Široké vrstvy pracujících

Výraz používaný ve chvílích, kdy bylo třeba vyjádřit masovou podporu něčemu nebo všeobecnou radost většiny národa.

 Širokorozchodná trať

Vzhledem k tomu, že v SSSR měly železniční koleje větší rozchod než v naší části Evropy, bylo nutné všechno zboží na hranicích překládat. Aby se objem překládaného zboží snížil, byla s velkými propagandistickými a mediálními oslavami postavena širokorozchodná trať z hranice se SSSR až do Košic, kam se přepravovala ze SSSR železná ruda.

 Školení

Školení bylo velké množství, protože v teoriích vědeckého socialismu, komunismu, kolektivizace atd. bylo třeba neustále školit celý národ. Školení byla organizována v podnicích, školách, odborech, ve straně, v armádě, v SČSP, atd. 

 Špionážní centrála

V celém souboru nepřátel socialismu stály poměrně prominentně také tajemné špionážní centrály. Jednalo se samozřejmě o špionážní centrály západních, kapitalistických zemí v čele s americkou CIA. Objevovaly se též výrazy jako Špionážní síť, Špioni západních agentur, Špioni ze západu atd. Podle potřeby jim pak režimní média připisovala zodpovědnost za různé problémy. Není samozřejmě vyloučené, že v pozadí odporu k režimu, některých sabotážních akcí atd., skutečně podobné organizace stály. Vzhledem k systematickému svalování viny za problémy socialismu na vnějšího nepřítele, však veřejnost obvykle oficiálním informacím nevěřila.

 Štít socialismu

Za štít socialismu byla obvykle považována ČSLA (Československá Lidová Armáda). Celkově byla za štít socialismu považována také ČSSR, protože měla dlouhou hranici s „nepřátelským Západem“ a hranice mezi ČSSR a NSR byla vlastně hranicí mezi NATO a Varšavskou smlouvou, kde proti sobě tyto dva vojenské bloky několik desítek let stály.

 Štvavá propaganda

Režimní označení kritiky reálného socialismu, poukazování na jeho problémy, nedostatky a nesvobodu, kterou přinášel. Štvavá propaganda byla podle režimní teorie organizována zejména zahraničními nepřáteli socialismu.

 Štvavá vysílačka

Za štvavé vysílačky byly označované zahraniční stanice vysílající v českém/slovenském jazyce. Takto označována byla především vysílačka Svobodná Evropa a také Rádio Svoboda, případně i Hlas Ameriky.

 Štváč

Výraz štváč byl používán ve spojení – kapitalistický štváč, válečný štváč, imperialistický štváč – a byl vlastně jen jiným hanlivým názvem pro lidi nesouhlasící s režimem nebo s momentální stranickou linií.

 Šumák

Dvě malé kostičky – bílá a červená, které když se rozpouštěly ve vodě, vytvářely šumivý nápoj. Později se šumák prodával také již jako směs obou hmot v prášku. Cena byla 0,20 Kčs za balení.

 Šuškanda – šeptanda

Režimem kritizovaný, ale obvykle nejspolehlivější zdroj informací v době reálného socialismu. Řada rozhodnutí strany a vlády byla před lidem a masami tajena až do chvíle, kdy došlo ke změnám, které představovala. Lidé se o nich proto dovídali šuškandou, kterou se snažila média diskreditovat a zesměšnit až do té doby, než se ukázalo, že tato šuškanda byla pravdivá. Největší změny, které byly původně médii i představiteli strany a vlády odmítány jako nepravdivé, byla například měnová reforma v roce 1953, postavení Berlínské zdi v roce 1961, umístění atomových zbraní na půdě ČSSR začátkem 80. let, různé úpravy cen, uzavření hranic v roce 1969 atd.