Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovník reálného socialismu - písmena V a W

29. 01. 2011 5:00:00
Dnes výrazy jako Velký génius lidstava, Velký říjen, Vítězný únor, Vměšování do vnitřních záležitostí a spousta dalších. Jako obvykle, také hodně vtipů, které jsou v modré barvě. Pokud Vám nějaká předchozí část slovníku chybí, najdete ji na blogu autora nebo v sekci "Ke stažení" na www.aviationhouse.net.

V

VB

Viz Veřejná bezpečnost.

V čele

V teorii permanentního boje za cosi a za všechno, bylo potřeba vůdců. Jediným vůdcem byla strana, KSČ, komunisté apod. „V čele“ nebo jako předvojboje o zrno“, za splnění plánu, „za lepší zítřky“ nebo za cokoliv jiného, režimem podporovaného stáli v režimních heslech, prohlášeních, citátech aj. vždy buď „komunisté“ nebo „KSČ“, představitelé strany a vlády atd..

V souladu

Výraz „v souladu“ byl poměrně často mediálně využíván při informaci, že nějaká činnost, něčí prohlášení atd odpovídalo centrálně danému směru nebo principu. Objevovaly se proto například vazby „v souladu se závěry zasedání ÚV KSČ, v souladu s rozhodnutím x-tého sjezdu KSČ, v souladu se zájmy dělnické třídy atd. .

Varšavská smlouva

Vojenské uskupení ZST (Zemí Socialistického Tábora) založené k 15.5.1955 na základě smlouvy podepsané ve Varšavě. Uskupení bylo protipólem NATO – vojenského paktu USA a jejich evropských spojenců. Soupeření těchto dvou vojenských organizací bylo také hlavní součástí Studené války.

Válečný štváč

Výraz používaný spíše v padesátých a první polovině šedesátých let k označení především zahraničních odpůrců socialistického systému nebo západních politiků nechvalně se vyjadřujících o socialistickém zřízení či zemích, v nichž existovalo.

Vánoční besídka

Školní slavnost organizovaná obvykle několik dní před vánočními prázdninami. Alternativní název byl také jolka.

Vděčit

Režim se zásadně prezentoval tak, že veškeré sociální vymoženosti, veškerá zlepšení čehokoliv nebo prostě vůbec vše pozitivní nebo jako pozitivní prezentované, zde bylo díky „straně a vládě“ nebo díky „KSČ“. V novinách se proto také objevovaly nadpisy jako například „za to a to vděčíme naší straně a vládě“ nebo „díky KSČ jsme dosáhli toho a toho“. V takovýchto chvílích se zapomínalo i na dělníky a rolníky, kteří v teorii marxismu-leninismu byli jinak „jedinými tvůrci všech materiálních hodnot“. Strana a vláda zde tedy nebyly, aby sloužily masám, ale byly zde masy, o které se strana a vláda starala, za což se očekávalo, že jim budou masy vděčné. Alternativně se v médiích také vděčilo Sovětskému svazu.

Ve službách

Kdokoliv byl „odhalen“, že jedná proti zájmu režimu reálného socialismu, byl obviněn z toho, že jedná ve službách někoho jiného. Nejobvyklejší formulace zahrnovaly například: „ve službách kapitalistů, ve službách CIA, ve službách západních rozvědek atd.

Vedoucí (soudruh)

Za reálného socialismu se jen do určité míry používaly „buržoazně znějící“ názvy funkcí. Místo nich se zažil například název „soudruh vedoucí“, použitelný pro různé úrovně hospodářské hierarchie. Příkladů dalších funkčních názvů z doby reálného socialismu lze najít podstatně více.

Vedoucí kádry

Za „vedoucí kádry“ byli vydáváni lidé režimu loajální, režimem podporovaní a jmenovaní do vyšších politických a ekonomických funkcí. Viz též Nomenklatura.

Vedoucí úloha KSČ

Základní princip, na němž byla postavená neomezená moc KSČ ve státě od Února 1948 až do listopadu 1989. Vedoucí úloha KSČ byla také zakotvena v socialistické ústavě z roku 1960 a ústavně tak zjišťovala trvalé vedení státu komunistickou stranou. K udržení zdání plurality byla vytvořena Národní fronta, ve které byly členy všechny politické strany i společenské organizace. Všechny složky Národní fronty však podléhaly vedení KSČ. Pracující lid neměl prostřednictvím voleb praktickou možnost politickou situaci změnit.

Veksl

Proces nelegální směny české měny za měny volně směnitelné prováděný s turisty z těchto zemí, kteří dostávali od oficiálních směnáren přibližně 40 procent směnného kurzu nabízeného na černém trhu. Veksláci pak takto získané volně směnitelné valuty často měnili na tuzexové bony a prodávali s poměrně vysokým ziskem zájemcům o bony. Za veksl byl lidmi označován i samotný obchod s tuzexovými bony získanými i jiným způsobem.

Vekslák

Člověk, který se živil nákupem a prodejem valut, případně také jejich směnou za bony a prodejem bonů lidem, kteří chtěli, nebo potřebovali koupit nějaké zboží v prodejnách Tuzex. Využíval tak příležitosti k bezpracnému zisku, kterou mu nabízel reálný socialismus.

Velký génius lidstva

Označení pro Stalina používané v Rudém právu cca do roku 1956.

Velký Říjen

Viz Vítězný Říjen. Oba výrazy byly používány v médiích alternativně.

Veřejná bezpečnost – VB

Uniformovaná složka (policie) bezpečnostního aparátu ČSSR. Policisté byli v době reálného socialismu nazýváni příslušníky VB.

Lidová tvorba:

  • Proč příslušníci VB chodí ve třech? Jeden umí číst, druhý psát a třetí ty dva inteligenty hlídá.

  • Příslušník VB prochází seznam otázek, které má klást a potom požádá svědka krádeže: „A můžete tu osobu popsat?“ „Byla prostřední postavy a měla plnovous.“ Zní odpověď. „ A byl to muž nebo žena?“

  • Kdo má u VB IQ 130? Sto třicet příslušníků.

  • Dva příslušníci našli při obchůzce před kinem mrtvolu. Když se chystali sepsat hlášení, nevěděli jestli se ve slově kino píše měkké –i nebo tvrdé –y. Řešení ale našli – „Víš co, vodtáhnem ho do parku.“

Vesnický boháč

Negativní výraz používaný v médiích k označení nepřátel socialismu na venkově. Vesnický boháč byl obvykle vylíčen jako člověk, který své bohatství získal na úkor ostatních obyvatel obce, který má velkopanské zvyky a především je odpůrcem kolektivizace.

Věc socialismu

Odvolávka na cosi, co mělo být v zájmu socialistického zřízení, tzn. strany a vlády.

Věčné časy

Propagovaná délka trvání spojenectví se SSSR. Viz heslo „Se Sovětským svazem na věčné časy“.

Vědecký komunismus

Režimem propagovaná politická teorie, která údajně nejhlouběji a nejsprávněji propracovala organizaci ideální lidské společnosti – komunismu. Ve skutečnosti se jednalo spíše o utopické úvahy, které vycházely z nenávisti, závisti a nepochopení lidské motivace i lidské psychiky. Vědecký komunismus vycházel z principu centrálního plánování, z představy že práce je hlavní potřebou člověka, že kapitalistická společnost je zahnívající a parazitující a je třeba ji odstranit, materiální výroba bude natolik produktivní, že všichni budou dostávat všeho tolik, kolik budou potřebovat, peníze nebudou potřeba atd. atd.. Hlavním teoretikem vědeckého komunismu byl Lenin, který jej postavil především na učení Marxe a Engelse a na některých myšlenkách utopických socialistů.

Lidová tvorba:

  • „Prosím Vás vymysleli ten socialismus komunisti nebo vědci?“ „No samozřejmě, že komunisti. Vědci by ho přeci nejdříve vyzkoušeli na myších!“

  • Dotaz na Rádio Jerevan: „A budou v komunismu zloději?“ Odpověď: „Samozřejmě, že nebudou, vše bude rozkradeno už za socialismu“.

Vítězný máj

Mediální odvolávka na vítězné ukončení 2. světové války slavené u nás v době reálného socialismu 9. května.

Vítězný říjen

Tímto výrazem byla myšlena Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR), která se, podle Juliánského kalendáře používaného v té době v Rusku však udála v říjnu 1917, ale byla pak podle Gregoriánského kalendáře oslavována každým rokem až 7. listopadu.

Lidová tvorba:

  • Jmenoval se Lenin skutečně Lenin?

Ne, jmenoval se Uljanov.

Jmenoval se Stalin skutečně Stalin?

Ne, jmenoval se Džugašvili.

Byla Říjnová revoluce skutečně v říjnu?

Ne, byla v listopadu.

No, vidíte, a takhle je to se vším.

Vítězný únor

Takto byl nazýván 25. únor 1948, kdy prezident Beneš přijal demisi vlády a novou vládu sestavil pak Klement Gottwald již téměř výlučně ze svých lidí. Tímto datem začala v Československu vláda jedné strany. Viz též Vedoucí úloha KSČ, Reálný socialismus.

Víza

Občané socialistických zemí potřebovali víza prakticky do všech zemí mimo ZST (země socialistického tábora). Vzhledem k podezření zahraničních byrokratů z možného rozšiřování komunistických myšlenek našimi cestovateli, z obav ze špionáže i proto, že českoslovenští cestovatelé měli velmi, velmi omezené finanční zdroje a obvykle neměli ani zdravotní pojištění, byl proces získávání víz obvykle dost komplikovaný.

Vlak družby

Při různých výročích nebo jiných příležitostech byly v rámci „přátelství mezi národy“ organizovány vlaky družby. V těchto vlacích se pak vzájemně navštěvovaly stranické delegace promísené v určitém poměru s pionýry, pracujícími, družstevníky, ženami, bývalými partyzány či jinými složkami socialistické společnosti. Během těchto cest se pořádaly různé společné veselice, z nichž se pak natáčely zvukové a filmové záběry, které se promítaly pracujícím v biografech. Viz též Filmový týdeník.

Vlasovci

Veteráni Vlasovových vojsk. Bylo na ně svalováno mnoho špatných věcí, jako banditismus, záškodnictví a násilí. Generál Vlasov, který jim původně velel, byl skutečně rozporuplná osobnost, protože se jednalo o sovětského generála, který v německém zajetí postavil vojska podporující německou armádu a na konci války se pak proti německé armádě postavil a zásadně podpořil Pražské povstání. Generál Vlasov byl v následně Rudou armádou zajat u Plzně a v Moskvě pak v roce 1946 popraven. Zbytky jeho vojáků se pak snažily nějak přežít a tak se pohybovaly po střední a východní Evropě v malých jednotkách ještě dlouho po válce.

Vlastenecká povinnost

Vlastenectví a loajalita režimu byly dva pojmy, které režim prolínal s cílem využít vlasteneckých pocitů mnoha lidí k podpoře socialistického vývoje vůbec. Podpora socialistickému státu byla proto tedy prezentována jako vlastenecká povinnost. Tato povinnost se pak prolínala i do vojenské přísahy, pionýrského slibu a dalších rituálních slibů věrnosti vlasti a socialismu.

Vlastnictví výrobních prostředků

Komunistická ideologie uznávala pouze jedno vlastnictví výrobních prostředků – společenské. Druhá alternativa (soukromé) představoval hrozbu vykořisťování dělnické třídy kapitalisty, kteří jakožto vlastníci výrobních prostředků mohli dělnickou třídu vykořisťovat.

Vltava

Název vysílačky, která začala špatnou češtinou vysílat prosovětskou propagandu hned ráno 21. srpna 1968 a pokračovala v tom až někdy do zimy 1968/69.

Vměšování do vnitřních záležitostí

Režim reálného socialismu byl velmi citlivý na „vměšování do vnitřních záležitostí“ ze strany kapitalistických zemí. Jakákoliv zmínka o problémech, lidských právech, nesvobodě, ekonomické situaci atd. v médiích západního světa nebo ve vyjádřeních západních politiků byla hlasitě označována za „vměšování do vnitřních záležitostí ČSSR“. Na druhou stranu invaze armád zemí Varšavské smlouvy, byla označována jako bratrská pomoc.

Vnější nepřítel

Za vnějšího nepřítele byly považovány automaticky všechny kapitalistické státy, jejich představitelé, špionážní centrály, jejich politické strany, kapitalisté ale často i nekomunistické odborové svazy a celý výběr organizací a jednotlivců. Bylo tomu tak jednak proto, že režim potřeboval a skutečně měl v demokratických zemích nepřátele, jednak proto že režim všechny své problémy a potíže musel na někoho svalovat. Přes svou vedoucí úlohu ve společnosti nebyla totiž KSČ obvykle připravena převzít za problémy zodpovědnost.

Vnitrostranická demokracie

Princip, o kterém KSČ v médiích hovořila, ale který v praxi neměl žádný obsah, protože všechny komunistické strany byly organizovány na principu tvrdé stranické discipliny, která neumožňovala opravdovou diskusi a tím byla již v principu nedemokratická. Viz též Lenin.

Lidová tvorba:

  • Co je to vnitrostranická demokracie? Dělba práce mezi stranou a ministerstvem vnitra.

  • Na schůzi KSČ se v diskusi přihlásil jeden soudruh a ptá se: „A je to pravda, že se soudruh Gottwald se rád napije?“ Nedostane odpověď a schůze se rychle ukončí. Na další schůzi v diskusi vystoupí nějaký jiný soudruh a říká, že má dva dotazy: „První dotaz mám, jestli se tedy soudruh Gottwald rád napije? A druhý dotaz mám, kde je ten soudruh, co se ptal minule?“

Vnitřní nepřítel

Za vnitřního nepřítele v rámci strany byli označováni především ti členové, kteří z různých důvodů ztratili důvěru strany – důvodem byly především jejich jiné než aktuálně oficiální názory na budování socialismu. Vnitřním nepřítelem ve společnosti pak byli obvykle označováni bývalí kapitalisté, živnostníci, kulaci, vesničtí boháči, intelektuálové a další osoby, u nichž režim předpokládal (obvykle správně) nesouhlas se socialistickým vývojem společnosti.

Vnitřní reprodukční cenové vyrovnání

VRCV (lidově zvaný „cvrček“) byl nástrojem zreálnění směnného kurzu čs. měny vůči měnám volně směnitelným. Velikost VRCV ukazovala poměrně realisticky rozdíl mezi m kurzem československé koruny a její hodnotou vůči západním měnám. Jeho hodnota byla až plus 275 procent, což znamenalo, že kurz koruny byl několikanásobně vyšší než její reálná hodnota. Umělé držení vysokého kurzu koruny bylo jak ekonomickým, tak také ideologickým opatřením, protože nebylo žádoucí, aby kurz koruny oproti „západním“ měnám zásadně klesal. Kurz tedy zůstával téměř stabilní a rostlo VRCV či další příplatky ke kurzům západních měn.

Vodní děla

Od konce sedmdesátých let běžný prostředek rozhánění nepohodlných demonstrací. Jednalo se vždy o tzv. „nepovolená shromáždění“ (obvykle „antisocialistických sil“ nebo „provokatérů“). Podobně jako s emigrací nebo soukromým podnikáním byl ale problém v tom, že žádná povolená veřejná shromáždění mimo režimních nebyla, stejně jako neexistovalo dovolené podnikání nebo legální emigrace.

Lidová tvorba:

  • Plazí se dva po poušti s vyplazenými jazyky. Jeden na toho druhého sípá: „Zakřič něco protistátního, třeba na nás pošlou vodní děla“.

Vojenská přehlídka

Vojenské přehlídky byly organizovány vždy 9. května na počest výročí ukončení druhé světové války. Devátý a nikoliv osmý květen byl v ZST oslavován jako den ukončení druhé světové války. Rozdíl vyplýval z rozhodnutí Stalina, který chtěl ukončení války vyhlásit až ve chvíli, kdy to ze strategicko-politických důvodů bude vyhovovat jemu.

Volby

V období reálného socialismu byly volby pouze dobrovolně povinnou demonstrací loajality režimu. Volební lístky dávaly jenom možnosti volby navrhovaných kandidátů Národní fronty. Existovala teoretická možnost škrtnutí kandidátů, ale ta byla obvykle zkomplikována tím, že pro škrtnutí museli jít voliči za speciální plentu, což již samo o sobě bylo podezřelé a škrtnutí pak muselo být provedeno speciálně předepsaným způsobem. Pokud škrtnutí nebylo předpisové, považoval se hlasovací lístek za řádně podaný a hlasující pro kandidáty na něm uvedené. Často, zejména v padesátých letech, byl v hlasovací komisi ve volební místnosti přítomen příslušník SNB, čímž bylo voličům dáno jasně na vědomí, jakou volbu mají. Viz též jednomyslnost.

Lidová tvorba:

  • Reagan a Husák se baví o nastávajících prezidentských volbách. Reagan říká: „Já vím, že nějakých 15 milionů lidí bude proti mně, ale budu nakonec stejně prezidentem.“ A Husák jen odvětí: „Hm, u nás je to úplně stejné.“

  • „Komunistické volby se prý inspirovaly v náboženství“ ́“Jak to myslíš?“ „No, když bůh přivedl Adamovi Evu, tak mu prý řekl: „Vyber si ženu“.

Oficiální heslo:

  • Jednotně v práci, jednotně k volbám.

Vrcholový sport

V období reálného socialismu významná složka prezentace úspěchů budování socialistické společnosti. Stát vynakládal na přípravu sportovců a rozvoj sportu všeobecně vysoké finanční částky. Dosud není objektivně uzavřená kapitola pravděpodobného používání zakázaných prostředků povzbuzujících výkonnost některých sportovců s vědomím státu.

Vstup

Vstup armád Varšavské smlouvy, spřátelených armád, bratrských armád, internacionální pomoc atd. Tyto výrazy označovaly srpnovou invazi z roku 1968.

VUML

VUML - Večerní univerzita marxismu leninismu byl dvouletý politický kurz, jímž v osmdesátých letech museli procházet všichni členové strany i kandidáti členství v KSČ a také vybraní nestraníci, se kterými se počítalo do nějakých vyšších nebo zajímavějších hospodářských funkcí. Jednalo se o nejvyšší formu stranického vzdělávání.

Vůle lidu

Z „vůle lidu“ přijímali představitelé strany a vlády zásadní rozhodnutí o fungování strany a státu. Se zjišťováním, co byla skutečná vůle lidu, se však nikdo nezabýval. Volby nedávaly možnost vyjádření opravdových názorů, průzkumy neexistovaly, shromáždění nebyla povolena, média byla podrobena cenzuře, veřejná vystoupení musela být v souladu s ideologií atd.. „Vůle lidu“ tedy bylo v podstatě prázdné heslo.

Volně směnitelná měna

Jednalo se výlučně o měny vyspělých kapitalistických zemí, které bylo možné volně měnit za měny jiných zemí. Žádná národní platidla zemí ZST nebyla volně směnitelná. Hlavním měřítkem exportu i snahou všech vlád ZST bylo však získání maximálního množství volně směnitelných měn. Přes ideologickou nenávist vůči kapitalismu tak vlastně byla mlčky uznávána ekonomická nadřazenost tohoto systému. Dovozové nebo nedostatkové zboží bylo i v rámci socialistických zemí často k dostání jen za volně směnitelnou měnu. Viz např. Tuzex, Darex, Veksláci, VRCV, Směnný kurz.

Lidová tvorba:

  • Když se vrátil Brežněv z cesty do USA, ptali se jej soudruzi v ÚV KSSS, jaký je rozdíl mezi SSSR a USA. Brežněv se chvílí zamyslel a po chvilce zdráhání odpověděl: „Vlastně, vlastně je to u nich stejné jako u nás. I tam se všechno dostane jen za dolary“.

Vrstva společnosti

Mimo třídy definoval marxismus-leninismus i vrstvy obyvatelstva. Jednou z vrstev byla například „pracující inteligence“, čímž byli míněni lidé se vzděláním, kteří byli zaměstnanci. V reálném socialismu v ČSSR však nebylo možné si na živobytí vydělávat jinak než v zaměstnaneckém poměru a tak nebylo jednoduché pojmy vrstva a třída jednoznačně definovat.

VŘSR

Velká říjnová socialistická revoluce, jak bylo převzetí moci bolševiky v roce 1917 nazýváno. VŘSR byla do roku 1988 oslavována každoročně 7. listopadu ohňostrojem a lampiónovým průvodem. K oslavě také patřily proslovy a oslavné články. Viz též Velký říjen, Lampionový průvod.

Verš školní oslavné školní básně:

  • „Rudou barvou dneska září sedmička v mém kalendáři“

Lidová tvorba:

  • Co umožnilo Velkou říjnovou socialistickou revoluci?
    Hrubá nedbalost carské policie.

  • Prochází se Lenin v Kremlu a zjeví se mu duch posledního cara, lekne se ale duch mu řekne, ze žádne strachy, jen mu odpoví tri otázky a on odpluje. Tak dobře, první otázka: Mas Voloďo pořádnou tajnou policii, vše pod palcem? Ale jooo, jasně, dokonce to mam vice kontrolovaný než jsi to měl ty, žádný strachy!

  • Tak dobře, teď druhá: stále je nevolnictví, mužíci poslouchají? Rozhodně! Dokonce víc, nesmí už ani jezdit sem tam nebo do ciziny. To by byly pořádky, všechno je teď po kontrolou, můžeš na věky spát v klidu a pokoji. A třetí otázka: „Máte ještě vodku??? Ale jasan! Stále 38%ni, Voloďo?Ale kdeže care! Dnes máme 40%ní vodku, daleko lepší a silnější!!!

  • No tak to mi Voloďo vysvětli, za ty 2 procenta Vám ta revoluce stála za to?!?!?

Vstup armád varšavské smlouvy

Viz Bratrská pomoc, Invaze

Všimné

Výraz pro menší úplatek, jehož předání bylo často nutné při snaze získat nedostatkové zboží nebo služby.

Vykořisťování člověka člověkem

Hlavní charakteristika kapitalistické společnosti. Deklarovaným cílem socialismu i komunismu bylo odstranění „vykořisťování člověka člověkem“. Míněna tím byla skutečnost, že kapitalisté prostřednictvím svých pracovníků vytvářejí zisk, který zůstává jen jim, a tím pádem svoje pracovníky vykořisťují, což je třeba změnit. Viz též Socialistický zisk.

Lidová tvorba:

  • „Jaký je hlavní rozdíl mezi kapitalismem a socialismem?“ „Za kapitalismu je člověk vykořisťován člověkem a za socialismu je to naopak.“

Vykořisťovatel

Soukromý zaměstnavatel (kapitalista) za kapitalismu. Více viz vykořisťování člověka člověkem.

Vykořisťovatelská třída

Třída zaměstnavatelů – kapitalistů. Více viz Vykořisťování člověka člověkem.

Vyloučení

Nejvyšší trest pro členy KSČ bylo vyloučení. Mělo pak také za následek diskriminaci bývalého člena i jeho rodiny v běžném životě a bylo aplikováno na členy, kteří se v nějaké době (zejména v roce 1968) „zpronevěřili jediné správné linii strany“ – ta se však průběžně měnila.

Vymoženosti socialismu

Bezplatné služby jako zdravotnictví a školství placené ze státního rozpočtu. KSČ to však prezentovala obvykle jako svůj dárek masám. Viz též Vděčit, Výdobytek socialismu..

Vypořádat se

Reálný socialismus se „vypořádával“ se všemi různými kategoriemi nepřátel socialismu. „Vypořádat se“ znamenalo obvykle je nějakým mocenským způsobem zlikvidovat – tzn. připravit o práci, vystěhovat, zavřít nebo i popravit.

Vysočanský sjezd KSČ

Sjezd KSČ, který se konal 22. srpna 1968, v době kdy byl Dubček a další členové strany a vlády ČSSR internován v Moskvě. Během normalizačního období byl pak tento sjezd označován za nelegální, protože jej nesvolal ÚV KSČ. Vysočanský sjezd odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR a zřejmě zabránil nebo alespoň pomohl zabránit vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády, která měla být výsledkem kolaborace některých představitelů strany s okupačními mocnostmi. Bylo proto nutné se od tohoto sjezdu později ideologicky distancovat. Viz též Stranické orgány.

Vysoká škola politická ÚV KSČ

Líheň profesionálních stranických kádrů. Tato vysoká škola byla umístěna v prostorné budově na dnešní Evropské ulici v Praze 6, Veleslavíně. Přijímáni na ni byli z pohledu KSČ nejperspektivnější studenti. Po úspěšném dokončení studia byli absolventi promováni s titulem RSDr.

Mezi lidmi se této škole říkalo Sorbonna. Titul RSDr byl pak interpretován jako „Rozhodnutím Strany Doktor“.

Vyškrtnutí

Vyškrtnutí z KSČ představovalo přijatelnější formu nejvyššího trestu než vyloučení, kdy příslušný člověk přestal být členem strany, avšak bylo tomu tak spíše pro jeho pasivitu než aktivní prosazování momentálnímu vedení škodlivých názorů, které končívalo vyloučením.

Lidová tvorba

  • Plavou dvě sirky po Vltavě. "Tak co, taky na sjezd?" ""Kdepak, já jsem vyškrtnutá!"

Vyvlastnit

Podobný výraz jako Znárodnění. Vyvlastňování byl zejména v období kolem Února velmi častý proces. Vyvlastňovalo se zásadně bez náhrady. Vyvlastnění podléhal především jakýkoliv majetek, který mohl sloužit jako výrobní prostředek, tzn. k výrobě nebo k poskytování služeb. Veškerá produktivní činnost byla pak výlučnou doménou tzv. socialistických organizací (národních podniků, výrobních družstev, jednotných zemědělských družstev, státních statků apod.).

Vyšší výkony

Média se snažila podporovat a glorifikovat „dosahování vyšších výkonů“, aby bylo možné „překročit plán“. Často se vyšších výkonů dosahovalo na úkor kvality a často se tak vyrábělo i nepotřebné zboží, protože ideologický aspekt byl důležitější – vyšší výkony a překračování plánu bylo prezentováno jako žádaná loajalita režimu reálného socialismu.

Vytyčit cíl

Cíle se v socialismu obvykle „vytyčovaly“ a následně se měly plnit. Vytyčovala strana a vláda a masy plnily. Zda to mělo již označit takové cíle za nesplnitelné, není možné definovat, ale výraz rozhodně evokoval více budovatelského nadšení než by evokoval skromnější výraz „stanovování cílů“.

Výdobytek socialismu

Režimní označení pro hmotná či finanční zlepšení života za socialismu. Za hlavní výdobytek socialismu byla tak vydávána bezplatná zdravotní péče či bezplatné školství. Viz též Vymoženosti socialismu.

Východ

Svět byl po 2. světové válce rozdělen na Východ (SSSR a ostatní země socialistické soustavy) a Západ. Označení nemělo často geografickou oporu, protože zařazovat Rakousko, Japonsko nebo Austrálii na západ nemá velkou logiku. Rozdělení ale vycházelo především z rozdělení Evropy na východní a západní část za tzv. železnou oponou, která se táhla podél západní hranice NDR, ČSSR, MLR a Jugoslávie.

Východní blok

Viz ZSTzemě socialistického tábora, případně Varšavská smlouva. Výraz Východní blok je s těmito názvy prakticky totožný, ale byl používán výhradně v západních médiích. Viz též Východ.

Východní Německo (NDR)

Východní část Německa dobytá především Rudou armádou, byla v roce 1949 přeměna na Německou demokratickou republiku (NDR) s hlavním městem Berlínem (východním). Velkým problémem NDR byla snaha jejich obyvatel utíkat do Západního Německa přes Západní Berlín. Proto byla v srpnu 1961 kolem Západního Berlína, který byl posledním možným místem útěku, vybudována tzv. Berlínská zeď. Při pokusech o útěk přes vnitroberlínskou hranici bylo zastřeleno kolem 200 lidí. Viz též Berlínská krize.

Socialistická média hovořila o lidu NDR jako o mírumilovných Němcích, což bylo velmi zajímavé, protože rozdělení Německa (nikoliv Berlína) bylo provedeno geograficky podle toho, kam došla Rudá armáda a kam došly armády dalších spojenců (USA, Británie, Francie) a nikoliv podle politických či jiných názorů. Západní Němci byli však oficiálně zlí a východní Němci byli oficiálně hodní.

Lidová tvorba:

  • Víte proč vyhráli Rusové u Stalingradu? „Protože východní Němci stříleli do vzduchu“.

  • Proč je jasné, že Východní Němci nepocházejí z opice? Protože to by nemohli vydržet o dvou banánech za rok.

Výjezdní doložka

Paralelně s nástupem KSČ k moci byla zavedena omezení v cestování do zahraničí. Vzhledem k tomu, že ministerstvo vnitra bylo v rukou KSČ již před Vítězným únorem, byly výjezdní doložky zavedené již 23. února 1948.

Souhlas s cestou do zahraničí – výjezdní doložky – měly být vydávány „pouze v naléhavých a odůvodněných případech.“ Původně razítko, od podzimu 1969 pak papírová příloha k pasu opravňující k vycestování mimo evropské socialistické země. Získání výjezdní doložky bylo ve většině případů nepřekonatelným procesem, neboť vstupní požadavky nebyly pro většinu lidí splnitelné (devizový příslib, pozvání od legálně vystěhovaného nejbližšího – rodiče, sourozenci – příbuzného).

Žádost o výjezdní doložku musela být odsouhlasena zaměstnavatelem, školou nebo národním výborem. Vlastní získání souhlasu zaměstnavatele nebo školy však obvykle znamenalo složitý předběžný proces, kdy bylo třeba získat souhlas nadřízeného, předsedy ROH, předsedy KSČ, potvrzení o bezdlužnosti a konečný souhlas s žádostí pak vydávalo kádrové oddělení. K žádosti bylo třeba přiložit buď devizový příslib, nebo pozvání od legálně vystěhovaných nejbližších příbuzných. Jiná možnost vycestovat nebyla, pokud se neuvažuje velice omezená nabídka cestovních agentur Čedok, CKM, Sportturist, před níž bylo třeba pro získání místa v zájezdu na Západ stát nepřetržitě více než 48 hodin před dnem zahájení prodejů zájezdů – tato možnost však nebyla vůbec k dispozici v padesátých letech, kdy nebyla ani možnost získání devizového příslibu.

Lidová tvorba:

  • Tři profesoři se chystají na dovolenou. Vysokoškolský žádá o Jugoslávii, středoškolský chce do Řecka a profesor ze zvláštní školy chce na Floridu. Po dovolené se sejdou a první dva, kteří nedostali příslib, se ptají profesora ze zvláštní školy, jak to udělal, že se na Floridu dostal.
    „Já mám své bývalé žáky tady na kopci, U SNB. Přinesl jsem si potřebné papíry a povídám: „Hoši, tak uděláme berany berany duc - a měl jsem v tu ránu všechno oštemplované!“

Výměna zkušeností

Zkušenosti z budování socialismu bylo stále třeba vyměňovat a tak se organizovaly různé družební akce, kde se oficiálně účastníci bavili o svých pracovních úspěších, používaných technologiích, pracovních problémech atd. Zdravý rozum mas však obvykle zvítězil a tak mimo program obvykle následoval mnohem lidštější program společenský.

Výrobní praxe

V šedesátých letech se chodilo ze škol na jeden den v týdnu do nějakého výrobního podniku na výrobní praxi. V sedmdesátých letech se jednalo obvykle o 14 dní před koncem školního roku. Žáci či studenti tento čas obvykle strávili hraním karet či posluhováním zaměstnancům podniku, ve kterém praxi vykonávali.

Výrobní síly

Jako výrobní síly byl v marxisticko-leninské ekonomické teorii označovány v souhrnu pracovní síly (pracující lid) a pracovní prostředky (nástroje a stroje potřebné k výrobě).

Vzorný pracovník

Název ocenění přidělovaného jednotlivcům (v podnicích, na závodech) za pozitivně hodnocené pracovní výsledky.

Vztah k socialistickému zřízení

Kritérium používané v hodnoceních a posudcích. Pokud měl žadatel o cokoliv svůj „vztah k socialistickému zřízení“ označen jako „záporný“ a nikoliv jako „kladný“, měl zásadní problém. Viz též Kádrové materiály.

Vztah ke kolektivu

Podobně jako vztah k socialistickému zřízení byl hodnocen i vztah ke kolektivu. Vztah ke kolektivu byl obvykle charakterizován tak, že jedinec byl buď v kolektivu „oblíben“ nebo „neoblíben“. Viz též Posudek, Kádrové materiály, Hodnocení.

W

Wall Street

V médiích se zejména v padesátých letech objevovali odkazy na Wall street s tím, že toto „hnízdo kapitalismu“ je zodpovědné za všechno utrpení a problémy světa. Objevovaly se proto odsuzující formulace jako: „s pomocí wall streetu“, „wallstreetská volební aritmetika“ atd.

Autor: Jiří Pruša | sobota 29.1.2011 5:00 | karma článku: 18.36 | přečteno: 2919x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jan Andrle

Když je mi smutno...

... zapaluji si svíčku a zírám do plamene, jak už jsem kdysi z Anglie psal, ale mám i jiné terapie. Třeba si pouštím Katedrálu o třech dějstvích, tak nádherně stvořenou panem Zdeňkem Mahlerem a ČT.

27.6.2017 v 2:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Milan Radek

Není gay jako gay, musí být uvědoměle antisemitský a propalestinský

Dnes se antisemitismu říká propalestinský aktivismus. V Chicagu Izraelky přišly podpořit hnutí LGBT, ale ouha! Měly na duhových vlajkách Davidovo hvězdu což by mohlo podráždit palestinské lesby a pokrokové sily, tudíž je vyhodily

27.6.2017 v 0:11 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 156 | Diskuse

Filip Vajdík

Důkaz pro pastafariánství

Tramvaj jezdí po kolejích. Z toho můžeme neprůstřelnou logikou odvodit, že holub taky jezdí po kolejích. A knihu někdo musel nadizajnovat a vyrobit, a z toho logicky vyplývá, že i celý svět muselo něco nadizajnovat a vyrobit!

26.6.2017 v 21:02 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 292 | Diskuse

Jarka Jarvis

Metamorfóza jazyka českého

Časy se mění, lidé s nimi, a pokrok si obul sedmimílové boty, v nichž se občas zapotácí. Moje babička s dědečkem by se nestačili divit, co všechno dnes lidem pomáhá být chytrými! A nejenom to; oni by asi měli potíž se i domluvit.

26.6.2017 v 20:24 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 192 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Dříve auta děti nepřejížděla, úchylové nebyli a v bazénech jim nehrozilo utopení

No, muselo to tak nějak být, jinak si nedovedu vysvětlit, jak nás naše mámy dokázaly samotné pustit na vzdálené koupaliště v Divoké Šárce.

26.6.2017 v 20:22 | Karma článku: 22.91 | Přečteno: 549 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3414
Letec a publicista - více na wwww.prusa.org.
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.