Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč si vlastně vydržujeme České aerolinie?

28. 02. 2012 7:41:11
České aerolinie by měly nabízet své služby tak, aby to odpovídalo státním zájmům ČR, obchodním zájmům naší podníkatelské sféry a osobním potřebám jednotlivých obyvatel - to vše pokud možno ziskově. Informace, které nám ČSA dává i skutečnosti, které musíme jako cestovatelé i daňoví poplatníci akceptovat, ukazují však něco hodně jiného. Co tedy dává ČSA nárok požívat podpory státu?

České aerolinie nás v současné době informují, že s platností od letního letového řádu ruší všechny pravidelné spoje do Osla, Larnaky a Atén. Rušení těchto linek následuje po té, co nám ČSA již dříve zrušily spojení do Bratislavy, USA, Irska, všech bodů v Británii včetně Londýna a také do Bělehradu, Istanbulu, Luxembourgu, Ženevy, Marseille, Nice a dalších míst. Zároveň se v těchto dnech dovídáme, že se otevírají dvě nové destinace – Nižnyj Novgorod a Ufa a pan šéf ČSA k tomu říká: „Koncentrovat aktivitu (na ruský trh – pozn. autora) je vždy rizikové, ale pro nás není žádná jiná alternativa“. To v otevřeném jazyce znamená, že současná strategie sítě ČSA je představována opouštěním linek, kde je konkurence jiných leteckých společností, přestože se jedná o linky potřebné pro český trh. Současně s tím jde snaha o otevírání takových linek, kde v současné době konkurence nehrozí a ceny tak mohou být vysoké, protože znění letecké dohody mezi ČR a Ruskem z roku 1966 konkurenci neumožňuje.

České Aerolinie mají dnes nejmodernější letadla, skvělé piloty, špičkové techniky, velmi dobré služby na palubě, nižší mzdové a další náklady a přesto mají problém úspěšně konkurovat na linkách, které jsou důležité pro zachování přímého spojení Česka s okolním světem. Není samozřejmě nic špatného na tom zavádět linky do Ufy, ale neměla by to rozhodně být náhrada za Londýn, Dublin, New York, Atény, Larnaku nebo další destinace, které jsou pro české obchodní i soukromé cestovatele přeci jen více v popředí jejich zájmu a které jsou také více v souladu s mezinárodně-politickými vazbami státu. Informace tiskového oddělení ČSA, že na palubách ČSA cestuje stále větší počet cestujících využívajících Prahu pro přestupy mezi východní a západní Evropou jsou sice zajímavé, ale vlastně nám jen říkají, že čeští občané na provoz ČSA doplácejí proto, aby občanům jiných zemí umožnili cestovat na palubách ČSA do úplně jiných zemí. V těchto případech chybí i opodstatnění že cestující, které ČSA do Česka přivezou, zde utratí nějaké peníze, protože během pár hodin v tranzitu na pražském letišti toho i přes vysoké ceny na letišti zase tolik utratit nestačí.

Před třemi roky probíhalo výběrové řízení na prodej ČSA. Politikové se předháněli v prognózování cen, které by mohl stát za prodej ČSA dostat – nejvyšší číslo, které se tehdy objevilo, bylo v řádu 6-7 miliard Kč. Jediná reálná nabídka pak byla vlastně jedna pouhá koruna za celé ČSA - po odečtení závazků ČSA, které by stát musel před prodejem vyřešit. Vládě se to nelíbilo a tak se rozhodla ČSA neprodat, podpořit je a prodat je až se podaří zvýšit jejich tržní hodnotu. Byl k tomu nalezen mechanismus, který není vidět ve státním rozpočtu – ČSA jsou v rámci spojení do jednoho holdingu s vysoce ziskovým Letištěm Praha finančně drženy nad vodou právě z části zisků Letiště Praha, jehož zisky by se jinak buď reinvestovaly do růstu letiště, nebo by byly převedeny akcionářům, tzn. především státu. Dalším zdrojem financování dosud v ČSA používaným je postupný rozprodej majetku a lukrativních dceřiných společností, který celkovou hodnotu ČSA stále snižuje.

Zda se letový řád ČSA vyvíjí podle nějaké strategie nebo se jedná spíše o chaotické kroky, není zcela zřetelné. Ke zrušení velmi propagovaného provozu nových linek z/do Bratislavy, ke kterému došlo začátkem prosince 2011 prakticky přes noc a bez informování prodejních agentur i cestujících, ukazuje spíše na to, že rozhodování vychází z principu pokusů a omylů. To, že například v propagaci ČSA jakoukoliv strategii postrádají, můžeme vidět všichni denně – stačí se podívat na zavádějící bilbordy a reklamy na tramvajích s texty jako: „Létejte s ČSA do Austrálie, Asie a na Blízký východ“, přestože ani do Austrálie ani do Asie ČSA nelétají. Také velká a drahá kampaň zahájená asi před 4 roky, která měla změnit logo ČSA, skončila tak, že dnes vlastně žádné jednotné logo na letadlech ČSA není – některá mají logo nové a jiná staré, což je samozřejmě mnohem horší, než kdyby všechna letadla měla stará loga a ČSA několik desítek ušetřených milionů více. Podobných příkladů je bohužel více.

Jednoduchou úvahou lze tedy dojít k tomu, že si vydržujeme leteckou společnost, která trvale snižuje svou hodnotu, vytváří provozní ztráty, rozprodává svůj majetek, neustále se zmenšuje a i podle slov svého vlastního managementu „nemá jinou alternativu“ než riskovat a soustředit se tam, kde není žádná konkurence. To jde zcela proti globálním i evropským trendům vytváření plně konkurenčního prostředí v letecké dopravě a tím je i takováto oficiální strategie vedení ČSA zcela zřetelně strategií zániku. I chystané změny v letecké dohodě s Ruskem totiž v dohledné době umožní konkurenci.

Podle veřejně dostupných informací z tiskového oddělení ČSA, tato společnost s rostoucí intenzitou létá do destinací, kam se většina z českých občanů, kteří na ní platí, nikdy nevypraví a cestující, které v rostoucí míře vozí do třetích zemí, v Česku utratí tak za jednu Coca colu při tranzitu.

Otázka tedy stojí: „Proč si ČSA vlastně vydržujeme?“

Autor: Jiří Pruša | úterý 28.2.2012 7:41 | karma článku: 39.98 | přečteno: 5718x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Klára Tůmová

Hlídání divé zvěře, den sedmý

Sobota, sobota, to nám končí robota. Počkat, ta skončila už včera. A nebo taky ne, miláčky plyšové a opeřené kalendář ani můj stav nezajímá, vyžadují péči neustále.

21.8.2017 v 17:15 | Karma článku: 8.15 | Přečteno: 152 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Zahrada plná dobromysli

Naší velkou zahradou prorůstá mnoho bylin - bršlice, kontryhel, jitrocel, pampeliška... a také dobromysl.

21.8.2017 v 15:11 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 155 | Diskuse

Petr Omelka

Divoká Grace O´Malley - královna Irska a pirátů...

...a také žena, o které se pějí písně, píšou romány a hrají divadelní hry. Mnozí Irové dokonce tvrdí, že Grace O ́Malley znamená samo Irsko.

21.8.2017 v 14:04 | Karma článku: 12.59 | Přečteno: 197 | Diskuse

Libuse Palkova

Pravda utopená ve víně

Hledání pravdy je složité, někteří lidé byli pro pravdu i upalováni. A přitom pravda je pojem velmi relativní až subjektivní, protože záleží na úhlu pohledu a osobní zkušenosti. Existuje vůbec něco jako pravda absolutní?

21.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 330 | Diskuse

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 22.92 | Přečteno: 1027 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3427
Letec a publicista - více na wwww.prusa.org.
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.