Různé průzkumy ukazují, že až 80% zdravotních problémů, se kterými v dnešní době lidé běžně bojují, trápí se a s jejichž přispěním předčasně umírají, je způsobeno nezdravými stravovacími návyky a nedostatkem pohybu. Jedná se o nemoci jako diabetes 2. typu, vysoký krevní tlak, artróza, kardiovaskulární nemoci, trombóza, obezita, některá nádorová onemocnění a řada dalších zdravotních problémů. Když jsem tohle vše z různých studií vyčetl, začal jsem přemýšlet, jak je možné, že si lidé tak dobrovolně kazí zdraví, snižují kvalitu života a nakonec i krátí život
Pár odpovědí jsem našel a docela mě zarazily: 1) Školní výuka se lidskému tělu a správnému zacházení s ním věnuje minimálně. Učíme se sice o sudokopytnících, ale nevíme, jaká strava nás zabíjí a jaká nám naopak svědčí. 2) Jsou to výrobci potravin a nápojů i distributoři, kdo s pomocí svých peněz a s cílem získat další peníze, bez jakýchkoliv skrupulí protlačují na trh evidentně zcela nezdravé potraviny a nápoje, aniž by v těchto svých aktivitách byli nějak omezováni. Podmanivé, ale klamavé reklamy, atraktivní obaly, zdánlivě příznivé ceny, správné umístění na regálech prodejen to vše vede k tomu, že řada lidí pije nápoje s neuvěřitelným množstvím cukru, jí masné výrobky s minimem masa ale maximem nezdravých náhražek, konzumuje vražedné průmyslově vyráběné sušenky plné nezdravých tuků a cukrů i další sladkosti atd. atd. 3) Jsou to naše národní zvyky, které vznikaly v době, kdy naši předkové těžce pracovali na polích a tak těžká jídla včetně vepřového s knedlíkem a zelím nebo svíčkovou jejich tělo bez problémů spálilo. Dnes nám ale zůstal podobný kalorický příjem, často zvýšený o množství slazených nápojů nebo piva, avšak naše energetické výdaje jsou o 40-50% nižší. Přebytek energie se pak automaticky přeměňuje na tělesný tuk. 4) Obecně stále velmi nízké povědomí o souvislostech mezi kvalitou a množstvím stravy a zdravotním stavem, který je podporován systémem zdravotní péče. Náš zdravotní systém se totiž zásadně soustředí na snahu (často neúspěšnou) o řešení následků špatného stravování a nedostatku pohybu, aniž by byla věnována pozornost možnostem prevence. To by bylo sice mnohem účinnější a levnější, ale asi by to přineslo méně podnikatelských příležitostí a vyžadovalo by to vizi.
Naše politická scéna se topí v problémech, které si sama vytváří a které ji postupně vyčleňují k vedení vlastního, na potřebách celé společnosti celkem nezávislého života. Jedním z politických cílů (i když, říkat to dnes, asi vypadá docela naivně), by mělo být také zdraví národa. Když už neděláme dostatečné vlastní studie analyzující vztah mezi zdravím a stravou, stačilo by si vzít příklad z některých zahraničních. V USA například došli k tomu, že slazené nápoje (Coca Cola a všechny další) zabíjejí ročně více lidí, než zemře v autonehodách a cizím zaviněním (vraždou). Jsou totiž jednou z důležitých příčin onemocnění cukrovkou 2. typu, která v posledních 20 letech v USA poskočila z 15. na 9. místo jako příčina smrti. Možná je to u nás trochu jinak, ale určitě ne moc. Nemoci srdce, které jsou z velké části způsobené obezitou, jsou pak příčinou smrti asi ve 25% a tak bychom mohli pokračovat. Nezdravé jídlo a nedostatek pohybu jsou hlavními zabijáky a my je necháváme klidně řádit.
Čas od času se trápíme tím, že mnoho lidí na světě nemá dostatek potravin. V této souvislosti je zajímavé konstatování, že v dnešní době je světově ještě důležitějším problémem přejídání a obezita. Boj s těmito problémy by byl relativně velmi levný a úspěchy zásadní. Zkušenosti z USA, ukazují, že například ve státech, které začaly regulovat prodej slazených nápojů ve školách, zavedly školní předmět (45 minut týdně) věnující se vlivu stravy na zdraví člověka a stanovily nutriční pravidla pro školní stravování, se již během tří let viditelně snížila četnost výskytu obézních dětí.
Možná to vypadá zvláštně, že se v současné době, kdy je národ zahlcen „zásadními problémy“, jako zda paní Peake koalici opustí nebo ne a zda pan Okamura byl z prezidentské volby vyřazen právem nebo ne, ale myslím si, že i tak je nutné věnovat pozornost tomu, jak naše děti a vlastně celý národ udržet v dobrém zdraví, snížit náklady na zdravotní péči, snížit nemocnost a zlepšit celkově kvalitu našeho života.
