Slovník reálného socialismu - písmeno S - první část

Připomeňte si výrazy z doby již minulé - dnes písmeno S, které přináší například Sabotáž, Sehnat, Sepětí strany a lidu, Slánského banda a mnoho dalších. Také, jako obvykle je v textu množství dobových politických vtipů i oficiálních hesel.  Jste zváni do bohaté diskuse a pokud Vám nějaká předchozí část slovníku unikla, najdete ji na blogu autora.

S

Sabotáž

Výraz používaný převážně v padesátých letech k označení činnosti potenciálně nebo skutečně vedoucí k narušení výroby v socialistickém Československu.

Lidová tvorba:

• Stavěla se škola, ale po dostavbě se zřítila. Zvláštní komise začala vyšetřovat. Šla nejdříve za cihlou. Cihla říká: „Já cihla do ruda pálená, mě chcete obvinit?“ Pak šli za pískem: „Já, písek dělnickými rukama prosypaný, mě chcete obvinit?“ Nakonec šli za cementem a ten už z dálky volá: „Mě nemůžete obvinit, já tam vůbec nebyl!“

Sbor národní bezpečnosti (SNB)

Bezpečnostní orgán, který měl dvě základní složky – Veřejnou bezpečnost (VB) a Státní bezpečnost (StB). Především příslušníkům VB se lidově říkalo „Esenbáci“.

 Lidová tvořivost:

• Po Praze jde Mrtvička a koho se dotkne, ten se mrtvý zhroutí. Dotkne se také esenbáka a ten jde klidně dál, jako by nic. Mrtvička se z toho vyděsí, chvíli přemýšlí a pak se plácne do čela, „no jo, dyť já sem mozková“…

 Lidová hesla:

• S SNB a milicí vydláždíme ulici.

SČSP

Svaz Československo-Sovětského přátelství – po Srpnu 1968 vlastně kolaborantská organizace, do níž byli pracující v řadě případů přihlašováni zcela automaticky. Tato organizace propagovala „přátelství a spolupráci“ se Sovětským svazem, organizovala oslavy Měsíce československo-sovětského přátelství, pořádala různé soutěže o SSSR atd.

 Lidová tvorba:

•  SČSP pořádá soutěž o znalostech SSSR. První cena je 1 týden, druhá 2 týdny, třetí 3 týdny pobytu v SSSR.

Sedmdesátá léta

Období po roce 1968, kdy proběhly prověrky, a celá československá společnost prošla ohromným šokem. Také období konsolidace a normalizace, které znamenaly určitý návrat ke stalinismu padesátých let i když bez politických monstrprocesů. Celkově byla sedmdesátá léta obdobím rezignace lidí na možnou změnu a zlepšení politické situace v ČSSR nebo reformu socialismu. V této době došlo také k návratu tvrdé cenzury a ztráty těch osobních svobod, které přineslo Pražské jaro.

Sehnat

V době reálného socialismu lidový výraz, který vyjadřoval skutečnost, že si někdo něco někde koupil nebo chtěl koupit. Výraz vyjadřoval skutečnost, že nestačilo mít peníze, ale bylo třeba vyvinout dodatečné úsilí potřebné zboží „sehnat“. Lidé se také vzájemně ptali „kde jsi to sehnal?“ pokud se jim něco u někoho jiného líbilo a neptali se prostě „kde jsi to koupil?“.

Sektorový nábytek

V šedesátých a sedmdesátých letech byl velmi propagován sektorový nábytek, který byl jednoduchý, masově produkovatelný, relativně levný a který umožňoval dokupování dalších částí. V panelákových bytech pak vytvářel zcela standardizované prostředí, které ideologicky vyhovovalo systému prosazujícímu kolektivismus nad jakoukoliv individualitou.

Sepětí strany a lidu

Výraz, který se snaží naznačit jednotu zájmů KSČ a lidu, kterému strana vládla. Součást legitimizace vlády KSČ.

Schůze

Schůze byly hlavním projevem života KSČ i dalších „společenských a politických organizací“. Účast na schůzích byla přísně vyhodnocována a jedinci, kteří se nezúčastnili bez řádné a akceptovatelné omluvy, byli různým způsobem trestáni. Nejběžnějším způsobem bylo zhoršené hodnocení v posudku.

 Lidová tvorba:

•  „Proč jsi nebyl na poslední schůzi?“ „Sakra, kdybych věděl, že byla poslední, tak bych bejval určitě přišel“.

•  Program zítřejší schůze:

1. Kritika soudruha ředitele soudruhem Nováčkem.
2. Odpověď soudruha ředitele na kritiku soudruha Nováčka.
3. Rozloučení se soudruhem Nováčkem.

Signatář

Výraz používaný obvykle ve vazbě „signatář Charty (77)“, označující osoby (disidenty), které podepsaly základní dokument Charty 77. Režim však tento věcný a mírný výraz nepoužíval a objevovaly se podstatně emotivnější výrazy jako například „zkrachovanci a zaprodanci“ apod.

 Sionista

Země reálného socialismu byly trochu překvapivě v nepřátelském postoji vůči Izraeli. Kdokoliv tento názor nesdílel, byl označen za sionistu.

 Tato situace vytvářela zvláštní vakuum, protože oficiálně se po druhé světové válce vždy hovořilo o útrapách Źidů za války a zároveň se někdy od června 1948 také oficiálně brojilo proti novému státu Izrael a to i přesto, že zpočátku ČSR dodávala novému židovskému státu zbraně a letadla. Soudruh Stalin ale rozhodl jinak, a tak se i zahraniční politika ČSR musela ve vztahu k Izraeli v červnu 1948 změnit.

 Sídliště

Shluk paneláků vystavěných většinou někde na okrají určitého města. Sídliště bývala stavěna bez ohledu na ráz města nebo vhodnost zachování určitého vzhledu atd. Jednalo se obvykle o agresivní stavební zásahy, které jsou a budou patrné ještě hodně dlouho ve většině českých měst.

 Sjezdy strany

Nejvyšší orgán komunistické strany. Svolával je ÚV KSČ. Jednalo se spíše o ceremoniální záležitost, než o významný politicko-hospodářský počin. Období reálného socialismu pokrývají sjezdy od 9. v pořadí, který se konal v roce 1949 až po 18. (mimořádný) z  prosince 1989. Za zmínku stojí ještě jeden „mimořádný sjezd“, konaný 27. srpna 1968, zvaný též Vysočanský. Uskutečnil se v době, kdy A. Dubček byl internován v Moskvě a do doby jeho návratu byl prvním tajemníkem zvolen Věnek Šilhan.

Sjezdy KSČ se obvykle konaly jednou za pět let (mj. stanovovaly též cíle pro jednotlivé pětiletky). Jejich příprava i realizace byly vysoce formalistické. Přestože se oficiálně jednalo o nejvyšší orgán strany, na kterém bylo s „použitím principů vnitrostranické demokracie“ projednáváno vše důležité, šlo o příležitosti, kdy si vedoucí funkcionáři strany nechali své představy a teorie dalšího postupu v budování socialismu potvrdit delegáty sjezdu, kteří ani jinou možnost neměli ani (díky pečlivému výběru kandidátů) nehledali.

 Příklady sjezdových hesel:

• Kvalitní prací za splnění usnesení XIV. sjezdu!
• Všechny síly strany a lidu pro splnění programu XVI. sjezdu KSČ
• Závazky na počest XV. sjezdu splníme!
• Ať žije usnesení XVI. sjezdu KSČ!
• Leninskou cestou za další rozvoj naší socialistické vlasti!
• V pevné jednotě KSČ a lidu za další úspěchy při budování rozvinuté socialistické společnosti!

Skandování

Hlasité provolávání slávy, radosti či dobových hesel při příležitosti prvomájových oslav, významných stranických či státních oslav a akcí či po projevech nejvyšších představitelů strany a vlády. V SSSR údajně skandování a potlesk na stranických sjezdech byly nekonečné, protože se každý bál být prvním, kdo přestane. Zároveň se také prý sledovalo, kdo začal tleskat pozdě.

Skládání slibu

Nejběžněji se  toto spojení používala ve vazbě „skládání/složení pionýrského slibu“, což měla být jedna z největších událostí v životě mladých lidí, zřejmě podobně jako bylo církevní „přijímání“.

Skluz, být ve skluzu

Neplnit plán či pozdě sklízet úrodu.

Skrývat pravou tvář

Zejména v padesátých letech a pak i po roce 1968 se režim paranoidně a asi i reálně obával vnitřního nepřítele. Poměrně často byly tak v médiích odhalovány různé nepřátelské kategorie lidí, třídních nepřátel atd., kteří „dosud skrývali svou pravou tvář.“ Tímto způsobem bylo také vysvětlováno, proč řada z takto odsuzovaných nebo trestaných mohla vůbec kdy být členy KSČ (do této doby skrývali svou pravou tvář).

Skupovat

V období reálného socialismu a tím také nedostatkového zboží panoval odpor vůči komukoliv, kdo kupoval více, než minimálně potřebné množství určitého zboží. Lidé poučení různými problémy z minulosti včetně měnové reformy atd. také často podléhali oprávněným obavám o své úspory nebo z drastických zvýšení cen a tak v různých panikách hromadně nakupovali určité zboží. Režim považoval „skupování“ za záporný a společensky nebezpečný jev. Někdy bylo skupování také sváděno na protisocialistické živly. Skupování se systém bránil tím, že byly čas od času stanovovány limity maximálního množství nedostatkového zboží, které si mohl jeden člověk koupit – například 1 kg banánů nebo 5 vajec či 1/8 kg másla. Také postavení Berlínské zdi bylo například sváděno na nutnost zamezit západním Berlíňanům skupovat zboží z obchodů ve Východním Berlíně.

Slánského banda

Mediální označení bývalého soudruha Slánského – generálního tajemníka KSČ a ministra zahraničí Gotwaldovy vlády (po Gottwaldovi druhý nejmocnější muž) a jeho spolupracovníků po té, co byli odsouzeni a popraveni na konci roku 1952. V roce 1963 byl Slánský rehabilitován soudně a v roce 1968 i stranicky. Osud Slánského byl klasickým příkladem toho, jak revoluce „požírá své děti.“

Slušovice

Režimem oslavované zemědělské družstvo, jehož předseda soudruh Čuba (ve volbách 2010 spojenec Miloše Zemana) měl dobré kontakty a hodně odvahy na to, aby rozšířil přidruženou výrobu, změnil mzdové principy, získal různá privilegia a nerespektoval jiná další omezení, která musely jiné podniky a družstva dodržovat. Tím tedy, že nebyla dodržována tehdy platná pravidla reálného socialismu, podařilo se z JZD Slušovice vytvořit výkladní skříň socialismu, kam byly přiváženy zahraniční delegace na exkurze.

 Lidová tvorba:

• Příslušníci VB dostanou za úkol střežit most. Vydá se tam první hlídka, ale když je jde po čase vystřídat další, nikde nikdo - prostě zmizeli. Ta druhá hlídka hlídá ještě pečlivěji, ale do příchodu další taky zmizí. To už je kapitánovi divný, tak se schová za nedaleký strom a pozoruje další hlídku. Za chvíli přiletí vrtulník, velká železná ruka chytne policajty pod krkem a naloží je. Když vrtulník odlétá, kapitán si všimne nápisu na jeho dveřích: „JZD Slušovice sbírá prázdný makovice.”

Směnný kurz

Směnný kurz koruny byl v reálném socialismu složitou záležitostí, která byla jedním ze zdrojů problémů stanovování cen a výpočtu cenových relací. Ekonomickou realitou u směnného kurzu byla snižující se produktivita socialistického hospodářství v porovnání s vyspělými kapitalistickými zeměmi a z toho důvodu logicky klesající hodnota československé koruny. Ideologicky však bylo nepřípustné, aby socialistická měna krytá prací dělnické třídy, ztrácela hodnotu vůči měnám kapitalistickým.

Kurz vůči kapitalistickým měnám byl tedy stanoven poměrem teoretického obsahu zlata v jednotce čs. měny a zlatému obsahu srovnávaných měn – především USD. Tento kurz byl prakticky neměnný a čs. korunu velmi nadhodnocoval, neboť za 1 USD bylo dle oficiálního kurzu po dlouhou dobu jen 7.20 Kč a později kolem 5 Kčs. V praktickém životě však bylo nutné pracovat s reálnějšími kurzy a tak byl postupně zaveden systém příplatků ke kurzům. Vzniklo tak VRCV – vnitřní reprodukční cenové vyrovnání, což byl vlastně příplatek k základnímu kurzu ve výši 275 procent! Později pak byl zaveden ještě další příplatek ve výši asi 125 procent. Nejlepším vodítkem však bylo základní kurz násobit pěti, čímž bylo možné se dostat na reálný kurz koruny odpovídající aplikaci všech příplatků či kurzu na černém trhu. Volně směnitelné měny nebylo možné volně nakupovat ani za tyto prohibitivní směnné kurzy, které průměrnou výplatu v ČSSR srážely na nějakých 50.- USD měsíčně.

Kurz vůči měnám ostatních socialistických zemí byl stanovován administrativně, dohodou mezi vládními orgány jednotlivých zemí a tak také nemohl vyjadřovat aktuální cenové relace v jednotlivých zemích. Měny jiných ZST bylo možné nakupovat relativně volně v limitech stanovených na jeden den pobytu cesty avšak bez nutnosti žádat o přidělení.

Smlouva o přátelství a pomoci mezi ČSR a SSSR

Tuto smlouvu podepsal v prosinci 1943 prezident exilové londýnské vlády Beneš v Moskvě. Jednalo se vlastně o první oficiální dokument, který posunoval Československo do poválečné podřízené pozice vůči SSSR.

Socialismus

Ekonomicko-politický systém, který měl zahrnovat solidaritu mezi lidmi. V širším pojetí pak socialismus zahrnuje i komunismus. Obecně propaguje rovnostářskou společnost a centrální plánování. Podle marxistické teorie je socialismus nadřazený všem jiným systémům a lidská společnost k němu dospěje prostřednictvím třídního boje. Socialistická teorie měla řadu různých proudů, avšak nejagresivnějším byl marxismus-leninismus. Lenin nechtěl ani čekat na to, až se k socialismu dojde evolučním postupem, ale viděl potřebu, aby úzká, revoluční skupina (komunistická strana centrálně řízená skupinou „nejuvědomělejších kádrů“) získala moc revoluční cestou a masám ukázala cestu. Masy bylo v tomto procesu samozřejmě třeba převychovat a nepřevychovatelných jedinců bez ohledu na jejich počet bylo třeba se zbavit jejich internací, popravou či jakkoliv jinak. Viz též Reálný socialismus.

Lidová tvorba:

• Paradoxy socialismu: Přestože mají všichni práci, nikdo nepracuje. Přestože nikdo nepracuje, plán se plní na 100 procent. Přestože se plán plní na 100 procent, není nic k dostání. Přestože není nic k dostání, všichni všechno mají. Přestože všichni všechno mají, všichni kradou. Přestože všichni kradou, nikde nic nechybí.

• Co bylo před socialismem? Všechno.

• Jaký je za socialismu vztah mezi prací a mzdou? Pracující předstírají, že pracují a stát předstírá, že je za to platí.

• Jaký je rozdíl mezi socialismem a opiem? Žádný, oba pocházejí z nezralých makovic.

• Socialismus je zřízení, které úspěšně překonává překážky, jež se v jiném systému neobjevují.

• Socialismus – vítězství ideologie nad zdravým rozumem.

• „Bačo, čo sa ti najviac páčí na socialisme?“ „Na socialisme sa mi najviac páčí, že ho maj aj Čehúni“.

• Socialismus je trest Boží za Velkou říjnovou socialistickou revoluci.

• Socialismus je společenský řád, který se dovede rozhodně a energicky vypořádat s omyly, které v jiném společenském řádu nikdy nenastaly.

• Socialismus je naprosté vítězství ideologie nad zdravým rozumem.

• Jaké jsou specifické znaky budováni socialismu u nás? Socialismus u nás lze budovat pouze za velmi příznivého počasí. Nesmí mrznout ani mrholit, musí být téměř bezvětří a teplo ale ne horko, chvílemi oblačno.

Socialismus s lidskou tváří

Výraz používaný během Pražského jara popisující cílový stav obrodného procesu.

Socialistická/ý

Přídavné jméno „socialistická/ý“ se používalo k označení skutečnosti, že něco vzniklo či existovalo v rámci socialistického zřízení. Označovány takto byly i běžně používané ekonomické, politické a právní kategorie a to zejména proto, aby se odlišila skutečnost „stranickosti“ vyplývající z principu diktatury proletariátu (např. socialistická zákonnost, socialistické právo, atd.). Často byly výrazem „socialistický“ také označovány kapitalistické ekonomické kategorie (například socialistický zisk), u kterých bylo třeba odlišit jejich „socialistický charakter“. Problémem totiž bylo, že socialismus byl vlastně státním kapitalismem a tak pracoval v podstatě se stejnými principy a tím pádem i kategoriemi, jako kapitalismus.

Socialistická armáda

Socialistická armáda měla sloužit zájmům socialistické společnosti a tudíž především dělnické třídě reprezentované komunistickou stranou. Na rozdíl od armád v demokratických zemích bylo členství ve straně žádoucí, podporované a pro postup do vyšších funkcí povinné. Velká část výcviku byla věnována politické „výchově“ vojáků.

Lidová tvorba:

•   Před odvodní komisi přijde branec, kterému se na vojnu vůbec nechce: „Já mám tuberkulózu!”
   „To nic není. Soudruh Zápotocký měl také tuberkulózu, a co všechno dokázal! Schopen, odvést!”
   Druhý branec to také zkouší: „Mám ploché nohy!”
   „To nic není. Soudruh Gottwald měl také ploché nohy, a co všechno vykonal pro vlast! Schopen, odvést!”
  Třetí mladík před komisí praví: „Já jsem blbý!”
  Vojenský lékař se do věci vloží: „Nepřirovnávat! Odvést“

Socialistická demokracie

Eufemistický výraz popisující skutečnost, že demokracie byla s příchodem vedoucí úlohy KSČ zrušena. Alternativní politické názory byly zakázány, média i kulturní tvorba byly omezeny tuhou cenzurou a politická opozice znemožněna. Za socialistickou demokracii se tedy považovala situace, kdy pracující měli právo hovořit pozitivně o budování socialismu a komunismu.

 Lidová tvorba:

•  „Jaký je rozdíl mezi demokracií a socialistickou demokracií?“ „Asi jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou.“

Socialistická cesta vývoje společnosti

Existence režimu reálného socialismu v určité zemi.

Socialistická ekonomika

Národní ekonomika socialistického státu fungující na principu centrálního plánování, rovnostářských mezd, státního a družstevního vlastnictví atd.

Lidová tvorba:

• Jaký je rozdíl mezi pohádkou a socialistickou ekonomikou? Pohádka začíná slovy „bylo, nebylo“ a socialistická ekonomika slovy „bylo, nebude“.

Socialistická inteligence

Vysokoškolsky vzdělaná část společnosti, která své vzdělání získala již ve školách socialistického typu. Viz též Inteligence.

Socialistická nadhodnota

Podle marxistické teorie dělník vytvářel v kapitalismu nadhodnotu, kterou mu kapitalista kradl tím, že mu dával menší mzdu, než odpovídala hodnotě jím vytvořené. V reálném socialismu byl princip stejný – ale nadhodnotu bylo třeba označit jako socialistickou, aby se odlišil její charakter. Socialistická nadhodnota pak měla sloužit pro rozvoj celé, socialistické společnosti. Ve skutečnosti se spíše proplýtvala v neefektivním socialistickém hospodaření.

Socialistická obroda

Snaha o vylepšení reálného socialismu. Termín používaný v době Pražského jara. Viz též Obrodný proces.

Socialistická reklama

Vzhledem k tomu, že za socialismu byla větší poptávka než nabídka mnoha druhu zboží a tím, že prakticky neexistovala konkurence, nebylo třeba věnovat pozornost reklamě. Socialistická reklama měla proto především informační roli, tzn., že měla lidi informovat, že se určité zboží či služby začaly nabízet a prodávat. Pokud šlo o zajímavou nabídku, tak to ale ani nebylo potřeba, protože informace co zajímavého je kde k sehnání se šířily ještě rychleji šuškandou a šeptandou.  Reklamní slogany, obrázky, televizní šoty atd. byly velmi naivní a jednoduché. V televizi byl jen asi 3 minutový blok reklam před hlavními večerními zprávami a žádná reklama během programu.  Reklamní šoty byly oddělovány postavičkou ve tvaru vajíčka, které se lidově říkalo „pan Vajíčko“. V rozhlase nebyla reklama vůbec. V tištěných médiích byly reklamy spíše jen ve formě inzerátů.

Socialistická rodina

Mediální výraz zobrazující šťastnou, veselou, na budoucnost se těšící rodinu radostně žijící v systému reálného socialismu.

Socialistická spravedlnost

Výraz popisující systém spravedlnosti v prostředí diktatury proletariátu, tzn. systému otevřeně a oficiálně stranícímu třídám dělníků a rolníků. Skutečnost byla ještě tvrdší, protože socialistická spravedlnost stranila především režimu samotnému.

 Lidová tvorba:

• Přijde soudruh na ÚV KSČ a říká: „Soudruzi, rád bych se stal ministrem pro řešení problémů kosmu.“ „Ale vždyť žádného takového ministra nemáme“. „To ale přeci nevadí, ministra spravedlnosti také máme.“

Socialistická ústava

V Československu byla takto pojmenována ústava z července 1960, prosazená prezidentem Antonínem Novotným. V této ústavě byla zakotvena vedoucí úloha KSČ, změněny státní znaky, změněn název z ČSR na ČSSR (Československá socialistická republika) a jen formálně zmíněny některé osobní svobody.

 Lidová tvorba: 

• „Kdes byl tak dlouho, Pepo, že jsem Tě neviděl?“  „Ale, byl jsem 15 let v lochu.“ „ A za co?“ „Za nic.“ „Nekecej, za to je jen 10 let.“

• „Jaký je rozdíl mezi normální ústavou a socialistickou ústavou?“ „Skoro žádný, obě zaručují všem svobodu projevu, ale ta normální i po projevu.“

Socialistická věda

Podobně jako cokoliv jiného „socialistického“, měla být i socialistická věda nadřazená vědě za kapitalismu. K potvrzování této skutečnosti bylo používáno různých i pseudovědeckých způsobů a důkazů, což také obohatilo lidovou tvořivost na téma socialistické vědy. Viz též Lysenko, Mičurin.

Lidová tvorba:

• Víte o pokusech jednoho sovětského vědce s blechou? Onen vědec zkoumal na stole příčinné souvislosti. Řekl bleše – skoč! Blecha skočila. Pak ji utrhl jednu nohu, druhou a třetí. A vždy opakoval: Blecho, skoč! A blecha skočila. Až po utržení čtvrté nohy byly snahy i volání vědce marné. Blecha neskočila. Sovětská věda tak mohla objevit jednu úžasnou pravdu: i blechy mohou být hluché.
• Zpráva Rádia Jerevan: „Američtí vědci informovali, že našli 3 metry pod povrchem země dráty, což potvrzuje jejich domněnku, že američtí přistěhovalci používali již před pěti sty let telefon. Sovětští vědci však následně kopali na několika místech až do hloubky pěti metrů a nenašli žádné dráty, což dosvědčuje jejich dávnou domněnku, že lid na ruském území používal již před tisíci lety bezdrátovou komunikaci“.

Socialistická vlast

Samotný pojem „vlast“ nebyl příliš podporován, protože mohl být interpretován tak, že vlast je člověku bližší než socialismus, což by bylo proti internacionálnímu charakteru komunistické ideologie. Od lidu se proto očekávalo, že bude milovat svou „socialistickou vlast“ a pro ni bude ochoten udělat a obětovat vše. V médiích se také často objevovala vazba „naše socialistická vlast“.

 Lidová tvorba:

• Jde chlapík po Václaváku a řve: „Zkurvenej režim, zkurvenej režim!“ Uslyší ho dva příslušníci VB a hned ho berou mezi sebe: „Zatýkáme vás pro hanobení našeho socialistického zřízení“. „No dovolte“, ohradí se ten chlapík. „Já nadávám na kapitalistický režim“. A příslušníci na to „Kdepak, chlapče nás neoblafneš. My moc dobře víme, kterej režim je zkurvenej!“

Oficiální heslo:

• Leninskou cestou k dalšímu rozvoji naší socialistické vlasti!

Socialistická výstavba

Výraz označující stavebnictví za socialismu. Do pojmu socialistická výstavba se zahrnovaly větší projekty jako například výstavba bytů, stavba metra, stavby elektráren atd. Nelze zaměňovat s výrazem „výstavba socialismu“.

Socialistická zákonnost

Právní systém (tvorba zákonů i soudnictví) podléhal politickým zájmům strany a jeho velká část byla přímo podřízena prosazování zájmů a potřeb budování socialistické společnosti. Porušování „socialistické zákonnosti“ znělo pak také hrozivěji, než prosté porušování „zákonnosti" neboť z něho bylo cítit všudypřítomný politický represivní aparát, jehož tresty mohly být v případě politických trestných činů ještě tvrdší. Viz též socialistická spravedlnost.

Dobový citát:

• „Socialistická zákonnost se vědomě hlásí k tomu, že poraženým buržoazním třídám bere občanská práva, aby jim znemožnila znovu převzít moc.“

Poznámka: Citát vyšel v šedesátých  letech z pera jednoho z naších polistopadových nejvyšších ústavněprávních odborníků a poslance.

Socialistické Československo

Obecné mediální označení Československa v období po Únoru.

Socialistické hospodářství

Výraz označující systém státní ekonomiky v období reálného socialismu.

Oficiální heslo:

•  Hubu utře, kdo se válí, - republika práce je, tomu čest kdo nezahálí, ten je její naděje.

 Socialistické manželství

Mediálně používaný výraz pro harmonické, spokojené, radostné a šťastné manželství prožívané v reálném socialismu. Viz též socialistická rodina.

Socialistické soudnictví

Viz socialistická spravedlnost a socialistické zákonodárství.

Socialistické společenství

Jiný výraz pro Světovou socialistickou soustavu.

Socialistické soutěžení

Tento výraz mohl mít dvojí význam. Prvním bylo označení závazkového hnutí, kdy se pracující lid radostně zapojoval do různých forem soutěžení o lepší pracovní výsledky.

Druhý význam pak byl výsledkem toho, že ve slovníku reálného socialismu nebylo místo pro výraz „konkurence“ avšak jev bylo třeba nějak popsat a také podporovat. Nejlépe proto vyhovoval výraz „socialistické soutěžení“.

Socialistické tržní vztahy

Kombinace neslučitelných slov „socialistické“ a „tržní“ ukazuje rozporuplnost systému reálného socialismu. Co tento výraz znamenal, je poměrně složité rozklíčovat. Je možné si představit, že šlo o odběratelsko-dodavatelské vztahy při absenci „špinavé kapitalistické konkurence“ avšak v prostředí „zdravého“ socialistického soutěžení.

Socialistické vlastnictví

Protipól soukromému vlastnictví. V rámci socialistického vlastnictví mělo vše patřit pracujícímu lidu. Existovaly dvě základní formy socialistického vlastnictví a to vlastnictví státní a družstevní. Při vytváření socialistické společnosti se základy socialistického vlastnictví budovaly především znárodňováním bez náhrady (kapitalistům a soukromě hospodařícím jednotlivcům) a konfiskací majetku vybraných kategorií osob (například emigranti či odsouzení pro politické „zločiny“).

Socialistické zemědělství

V mediálním a ideologickém pojetí se jednalo o kolektivizované zemědělství (Jednotná zemědělská družstva) a státní farmy (Státní statky).

Hesla ukazující důležitost socialistického zemědělství:

• Ani zrno nazmar!
• Do boje za vysokou sklizeň cukrovky!
• Plány imperialistů zhatí naši vepři boubelatí!
• Úkoly nákupu mléka v obvodě překročíme!

Socialistické zřízení

Politický systém reálného socialismu, tzn. především vláda jedné strany (vedoucí role KSČ), zásadně omezené osobní svobody (shromažďování, pohybu, vyznání atd.), nesměnitelná měna, podřízení života společnosti i jedinců zájmům a představám vedení KSČ.

Socialistický člověk

Nový typ člověka, jehož hlavním zájmem je pracovat pro blaho socialistické společnosti, společenské zájmy staví stavět nad zájmy osobní, je fyzicky zdatný, ideologicky vyspělý, stále usměvavý, ztepilý, inteligentní a loajální režimu.

Socialistický obchod

Označení maloobchodní a velkoobchodní sítě v reálném socialismu. Samostatné obchody neexistovaly. Každý obchod byl zařazen do určitého podniku. Tyto podniky byly většinou organizované „na územním principu“. Např. Drogerie Praha, Drobné zboží Středočeský kraj atd. a zajišťovaly zásobování, nábor pracovníků, socialistickou propagaci atd.

Lidová tvorba:

• Jak pozná socialistický občan, že je léto? Jsou k dostání teplé ponožky a rukavice. Není k dostání zmrzlina.

Socialistický podnik

Sám výraz podnik měl trochu kapitalistický nádech (podnikání) a tak byl změkčen přídavným jménem „socialistický“. Mnohem přijatelnější a znějící budovatelštěji byly však výrazy „továrna“ nebo „závod“, které ale nebylo vždy možné použít.

Socialistický průmysl

Průmysl v zemi reálného socialismu.

Socialistický realismus

Směr umění podporujícího rozvoj reálného socialismu. Tvorba na základě principů socialistického realismu se očekávala jak od spisovatelů a malířů, tak i od hudebních skladatelů. Středem zájmu socialistického realismu byla radostná práce pro socialistickou společnost, socialistický člověk a potírání starých pořádků.

Socialistický stát

Tímto výrazem byly označovány výhradně státy se systémem reálného socialismu.

Lidová tvorba:

• Proč je v socialistických zemích nedostatek masa? „To je jednoduché, volové jsou ve straně, prasata  ve státní bezpečnosti a ovce jsou na práci.“

Socialistický trh

Kombinace těžko slučitelných výrazů, protože trh byl spojován s kapitalismem. Viz též Socialistické tržní vztahy.

Lidová tvorba:

•  Základní zákony socialistického trhu:

1. Pracující musí nakoupit co je a sám sebe přesvědčit, že se mu to líbí a že to potřebuje.
2. Úpravy cen se vždy provádějí v zájmu spotřebitelů. Zdražení toaletního papíru bylo například při posledním zdražení kompenzováno snížením ceny některých náhradních dílů k traktorům Zetor.
3. Zdražení toaletního papíru je kompenzováno zlevněním lokomotiv.